Henryho deník

Dost jsem se těšil, přece jenom jde o film, o jehož neschopnosti komunikovat s divákem se píšou a natáčejí celé eseje - na selhání Colina Trevorrowa (které je takřka veřejným konsenzem) je zřejmě něco fascinujícího, vzhledem k tomu, kolik prostoru mu lidé věnovali. Ale moje zjištění je veskrze pozitivní. Úplně chápu, kde vzniká disonance. Podivně a nepřesvědčivě profilované postavy, brutální dějové skoky, které by vyžadovaly přeskočení do jiného žánru, aniž by to však film jakkoliv akcentoval, struktura neodpovídající klasickému aktovému plánu ani ne tak absencí aktů, jako spíš jejich disharmonií. Jde o scénář přepisovaný dvacet let a je to poznat. Asi je dobře, že jsem celkem věděl, co a proč je filmu vytýkáno, tak jsem se na to mohl připravit. Nikdy bych nikomu nevytýkal tenhle film vysmát a odmítnout - dává to až moc velký smysl, ten film je bizarní a jen velmi těžko uchopitelný. Ale z jiného úhlu pohledu to je nejzajímavější možná podívaná. (04.03.2018)

Několik žánrových filmů smíchaných dohromady. Tvůrci nejenže nejsou schopní přecházet mezi těmito rozličnými tóny tak, aby to neskřípalo, ony i ty jednotlivé segmenty jsou odvyprávěny hrozně, s podivnými přechody a velmi špatnými dialogy, což jde bohužel ruku v ruce s potřebou vše verbalizovat. Soused je zlý, ale Dean Norris ho nedokáže s tím titěrným materiálem, co má k dispozici, zahrát, tak to musí Naomi Watts nahlas říct. Klukovi se líbí holka, ale holka je herecký dřevo, tak to musí Naomi Watts nahlas říct. Hlavní hrdina jde zachránit svého bratra z rukou tyrana, ale po Naomi Watts není ani vidu, ani slechu, tak tyran svou motivaci k šikanování osvětlí sám ("Ty jsi aspoň chytrej, ale co on? Je k ničemu!"). Možná by to všechno fungovalo, kdyby se tolik nespěchalo. Naomi Watts by si tak nemusela projít všemi stádii vyrovnání se se smrtí naráz, v jedné scéně (moment jak ze Simpsonových), a Trevorrow by byl nadále považován za nadějného režiséra. Po téhle školácké práci jsem rád, že z angažmá u Star Wars nakonec nic nebude. (20.09.2017)

Zvláštní a zároveň krásný film. Bavily mě vlastně obě dvě jeho části. Ta první, věnující se velechytrému chlapci, byla poutavá už pro samotný projev Jaedena Lieberhera. Ten svého génia podal přirozeným a naprosto důvěryhodným způsobem a nechyběl mu lidský rozměr. Druhá část svým způsobem sklouzla do bizarnosti, ale nějakým záhadným způsobem na tu předcházející skvěle navazovala. Herecky tu tentokrát vládla Naomi Watts a bylo hezké jí zase po delší době vidět v nějaké pořádné roli. Závěrečná cca čtvrthodina vzbudila trochu rozpaky, ale také slušnou vlnu emocí, takže mít šnuptychl po ruce je pro citlivější povahy povinnost. Nebude to asi pro každého, ale já jsem víc než spokojen. 85% (16.10.2017)

Nevim jestli chtěl Colin točit něco jako Disturbia,ale zřejmě ne.Takže zpatlal existenciální drama o chytrym klukovi se smutnym koncem,a trocha thrileru,ale celý to působilo celkem probrečeně,podivně,a hlavně to vůbec člověka nevtáhne.Já se pořád snažil soustředit na tu thrilerovou kolej,ale ta byla hodně utlačená,až někam na desátou řadu.Nebavilo.50%. (26.12.2017)

Musel jsme počkat pár dní, abych zpětně zjistil, že se mi film vlastně líbil. Navzdory tomu, že byl úplně jiný než jsem čekal a než naznačovala jeho první zhruba půlhodina, navzdory tomu všemu, co se dělo v jeho druhé polovině... Ano, líbil se mi. Je to zvláštní podívaná, která si ale jde svou cestou a je jí úplně jedno, co to provede s divákem, a to oceňuji. A Colin Trevorrow nasbíral spoustu plusových bodů při finále, za které by se nestyděl ani Hitchcock. (24.03.2020)