Báječní Bakerovi hoši

Miluji tenhle snímek! Ano, tak jednoduché to je! Pro tu nádhernou atmosféru, pomalé tempo, stylovou hudbu, výborného Jeffa Bridgese jako Jacka Bakera a krásnou, nesmírně sexy a nádherně zpívající Michelle Pfeiffer jako Susie Diamond. Mezi Jeffem a Michelle to patřičně jiskří a na scénu, kdy leží v rudých šatech na pianu nikdy nezapomenu! Stejně jako nikdy Jeffovi neprominu, že ten, kdo ji " masíroval krk ", byl on a ne já :o) Stačí? Bude muset........ p.s. tenhle snímek je o správné náladě a načasování...... (02.09.2009)

Na 80. letech je perfektní jenom jedna věc - mladší Michelle Pfeiffer :) A ačkoli je film vsazen do současnosti, vším důležitým odkazuje na nostalgii po filmech z let 40. a to je to úžasné. Epizodka s Jenn Tilly je k sežrání. Michelle zpívající Makin' Whoopee na piáně vstoupila do dějin filmu a je jen věčná škoda, že na originálním soundtracku je zastoupena pouze dvakrát. Další písně tedy nutno požnout přímo z filmu. Ostatně dokonalost Michelle jako Susie Diamond (nejen v červených elektrizujících mini) byla oceněna nominací na Oscara a dodnes je její nejlepší hudební rolí. I love you, baby, / And if it’s quite alright, / I need you, baby, / To warm a lonely night. / I love you, baby... (09.03.2010)

Review filmů s Michelle Pfeiffer #10: Ten druh filmů, jemuž ve 21 století zazvonil umíráček. A podle Rogera Eberta také film, jenž bude jako předmět doličný sloužit ve studii: „Kdy se z Michelle Pfeiffer stala hvězda“. Nijak epický příběh dvou bratrů, kterým život rozhodila osudová žena, je sympatický svou obyčejností a zejména operačním prostorem, který nabízí svým hercům. Každá – byť jen lehce načrtnutá – dějová linka je dotažena do svého konce, a to tak neokázale, že preciznost scénáře může zůstat nepovšimnuta. Samotnému mi to zabralo pár dnů, abych právě z tohoto hlediska snímek docenil. Atmosféra Seattlu ve mně pořád doznívá, stejně jako tóny klavíru a červené šaty Michelle Pfeiffer, kterými už navždy zanechala otisk ve filmovém plátně. Klasika, která neurazí, ale na druhou stranu pochopím, že nemusí být každému po chuti. (24.03.2022)

Naprosto motivační fakt, že někdo dokáže hrát na klavír ty samé skladby celý život, pořád dokola, týden co týden. Bratři sdílejíc stejnou vášeň pro hudbu, plují životem s jediným cílem - odehrát další vystoupení. A co se nestane, instrumentální hudba už není dostačující, to je ten moment, kdy do záběru vkročí Michelle Pfeiffer a najednou se svět otočí o sto osmdesát stupňů. Avšak stejně jako u většiny případů, musel nastat zlom. Bylo velké zklamání neslyšet ten úžasný hlas znovu, myslím že se mnou souhlasila i většina diváků ve filmu. A co víc, otevřené konce jsou děsivé... (10.03.2023)

Jelikož jsem hudebníkem a mnohé situace z tohoto věrně vykresleného příběhu znám jako své boty, nemohu než zamáčknout slzu dojetí a nostalgie a vytečkovat pět bodíků do hodnocení. Snímek si také získal mé obrovské sympatie svou originalitou v tom, že se nezaměřuje (jako mnohé jiné a jistě také výborné snímky) na životní dráhu nějaké hudební legendy nebo superhvězdy, ale předkládá nám výsek ze života dvou (+ jedné k sežrání sexy) obyčejných (ale velmi talentovaných) muzikantů, kteří se živí hraním v jednou lepších, podruhé horších a potřetí ještě horších podnicích. Pochvala za k tomuto filmu se hodící skvělou decentní režii a snad ještě lepší scénář (realistický a bez příkras). (30.03.2009)