Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Arnošt LustigKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Vladimír Ráž, Felix le Breux, Vladimír Hlavatý, Miloš Nedbal, Otto Šimánek, Jiří Bruder, Antonín MolčíkObsahy(1)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (143)
Má se jednat o jeden z vrcholných textů z dílny Arnošta Lustiga. Nemůžu potvrdit, protože jsem Modlitbu nečetl, ale za sebe musím odmítnout, že by šlo o jeden z nejsilnějších snímků české kinematografie, a srovnání se Spalovačem mrtvol považuju za přímo matoucí. Měl jsem možnost vidět na divadle Hostinu dravců, která byla komická i napínavá, morbidní i krutá a hlavně až do závěrečné scény dokázala překvapovat. Příběh, resp. nacistická hra se svými obětmi je z mého pohledu v Kateřině Horovitzové nesmírně průhledná. Ne že by to vyloženě znemožňovalo vnímat brutalitu lží a manipulace, ale není to zkrátka ono. Trestuhodně nevyužitá je vrcholná scéna, kdy se Kateřina zmocní zbraně. Tady bych si možná i v rozporu s předlohou se situací pohrál a ten moment, kdy oběť má ve své moci katy, bych zvýraznil. Na tom se dalo strašně dramaticky vydělat. Obsazení Lenky Fišerové považuju přímo za omyl. Tady měla být angažovaná špičková charakterní herečka. Kladem je určitě přítomnost démonického Jiřího Adamíry v roli vysoce postaveného esesáka, kdy herec opět potvrzuje známé pravidlo, že záporné postavy jsou herecky vděčnější. A za zmínku stojí i Miloš Nedbal, který ztvárnil postavu muže, co prošel peklem, a to peklo ho taky poznamenalo. Se třemi hvězdičkami nemám problém, ale do emocionálních výšin mě Modlitba ani v nejmenším nedostala. Celkový dojem: 60 %. ()
Filmy, kdy skupinku rozličných lidí, kteří jsou povětšinou na stejné straně a dohromady všechny z nich svazuje stejný „tyran" nebo nepříjemná situace, na mě vždy velmi dobře zafungovaly (Dvanáct rozhněvaných mužů, Osm hrozných, ...). Modlitba pro KH je také ten případ. Ačkoliv i ten nejméně prozíravý divák, nebo divák, jenž nezná děj knižní předlohy, během filmu prokoukne, kam vyvrcholení směřuje, přesto jej ta plynulá stavba dialogů a dramatičnost scén nutí doufat v konec „veselejší" a stále v něm vyvolává pocit, že to přece nemůže skončit tak strašlivě a jednoznačně. Touto nejistotou film diváka napíná až do posledních minut. A za zmiňovanou nejistotou situace a možnými zvraty stojí geniální herecké výkony, především Jiřího Adamíry. Adamírou ztvárněný esesák Brenske se svými židovskými zajatci vede natolik silnou a podlou psychologickou hru, že do poslední chvíle nevíte, jaké jsou vlastně jeho úmysly. Vždy nadnese nějaký argument, kterému Židé sice nevěří, ale i tak nakonec podlehnou, protože vše, čím se Brenske ohání, zní jako podložená fakta. Hlavní postava Kateřina Horovitzová v případě tohoto filmu plní spíše postranní roli a film sleduje spíše již zmiňovanou psychologickou hru mezi Židy a nacistickým důstojníkem. Ačkoliv film využívá minimum kulis, kostýmů nebo lokací, díky geniálním hereckým výkonům na úrovni prken Národního divadla nabízí mrazivou a velmi realistickou atmosféru. Výborné. ()
S knihou tento film nemůže moc konkurovat, ovšem musim hluboce smeknout před hereckým obsazením. Jednoduše, sedí na jedničku. Dále bych se měl možná omluvit panu režisérovi, p. A. Moskalykovi, jelikož zfilmovat tak brilatní dílo, jako je kniha od A. Lustiga, je opravdu odvážné. Scény s hororovou hudbou tomuto filmu dodávají také patřičnou jiskru Hluchá místa se tu hledají velmi nesnadno. Film je ,jako celá kniha, po celou dobu velice zajímavý. 90 %. ()
Antonín Moskalyk a další z dlouhé řady jeho velkých televizních počinů, kterým hravě překonává nejeden kus určený pro stříbrné plátno a směle snese srovnání třeba s legendárním Spalovačem Mrtvol. Lenka Fišerová, Jiří Bruder, Jiří Adamíra i ostatní velká jména ukazují v mistrovskou režií navozené tísnivé atmosféře své nemalé herecké kvality a vy jen můžete čekat jak to všechno skončí...bez dechu, i když tušíte nebo snad i víte...a potom přijde ona modlitba a detail na Miloše Nedbala a vy si uvědomíte, že za tohle se velkoněmečtí bratři nebudou moci nikdy dost omluvit. 100% pro jeden z nejhutnějších televizních filmů všech dob. ()
80% - Syrově mrazivý film. Jiří Adamíra jako nacistický plukovník se svým zmijím výrazem je naprosto dokonalý. Mám trochu problém uvěřit příběhu, nejsem si jistý, zdali by Němci, byť hnáni vidinou zisku tučných kont, byli ochotni provést takovou šarádu - cesta vlakem do Hamburku, dvojí návrat do tábora, přijde mi to už příliš vykonstruované. Pokud se taková či obdobná akce skutečně udála, pak se všem omlouvám. Ale i tak je film působivý a výborně zrealizovaný. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)
- Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
Reklama