Úsvit

Tak jsem si opět připomněl dobu stachanovských agitek. Divákovi je nutno naservírovat, proč ženy musejí do továren chodit kalit ocel a plnit plán na 123 %... tedy pardon, bojovat proti zaostalým a neprogresivním buranům a nedoukům a bigotním zaprděncům, kteří nechtějí budovat nové a lepší zítřky a nechtějí jít kupředu levá, zpátky ni krok. A tak sledujeme naprosto černobílý snímek - co se charakterů postav týče -, kdy jsou burani za burany a mladá, progresivní žena neochvějná ve svých správných názorech jako komsomolka Zoja. (Ale ta aspoň makala vlastníma rukama.) A když se celou tou propagandistickou nudou. na které je zajímavý jen ten model města a záběry Zlína (chudáci malí, takovou propagaci si nezasloužili), prokoušeme ke konci, tak ani nezjistíme, jestli se holce také nenarodil malý hermafrodit... Anachronismy ve filmu jsem raději už po chvíli nepočítal. A btw, ani ne tak od věci, docela by mě zajímalo, jestli má Křenková ještě klitoris a k čemu jej využívá... (24.03.2024)

Vizuální stránce není co vytknout, lahodí oku od začátku do konce. Miro Šifra si ukousl obrovské sousto a chtěl pojmout hnedle několik témat, jenže ani jedno se mu nakonec nepodařilo zpracovat zajímavě. I když je politická nervozita cítit ve vzduchu, emancipace žen a dělníků začíná vystrkovat rohy, tak ještě do příběhu narouboval téma vousaté prvorodičky. Naštěstí je Chlupáček velmi schopný režisér, takže dokázal z mizerného scénáře vytěžit maximum. (18.05.2024)

Na úvod tohohle komentáře bych rád podotknul, že jsem zcela tolerantní k jakékoliv formě člověka ani nechci rozporovat existenci tohohle nebo tohohle a ať si kdo chce dělá co chce pokud je to jeho věc a nesnaží se ostatní hystericky přesvědčit, že je to norma a kdo to tak nevnímá je zakomplexovaný homofobní jedinec, ale komplex z toho asi mají hlavně ti co tohle nejvíc vyřvávají. Mě to žíly netrhá, ale vadí mi když se do mě někdo snaží na sílu nacpat přesně tenhle přístup tak jak se to děje v tomhle filmu. Ještě začátek by ušel a vzbuzuje v divákovi určitá očekávání, ale od toho twistu v podobě toho šokujícího odhalení to šlo celý do kopru. Najednou jsem měl pocit, že to přepnulo do úplně jinýho filmu a já jsem se co chvíli chytal za hlavu a říkal jsem si cože? A to jako vážně?! No nic víc psát nemá smysl i tak mě ti všichni hrozně moderní tolerantní a liberální jedinci sežerou zaživa. Napíšu snad už jen tolik, že nový úsvit a bod obnovy českého filmu se bohužel nekoná. No do toho druhého zmíněného se po pravdě ani moc neženu a v nejbližší době se na tom asi nic nezmění. Jinak nevytahuji to často, ale v tomto případě se o tom zmíním. Zajímavé a trefné komentáře : verbal, a0001 a Skeksis. Za mě po filmařské stránce ok, ale obsahově totální odpad. Mno za ty Tatry dám teda aspoň 10% (01.04.2024)

Český queer drama z předválečnýho období? Je to sice k nevíře, ale režisér Matěj Chlupáček natočil sice atypický, ale o to víc poutavý historický drama, který se v našich končinách jen tak nevidí. Natočit totiž drama zabývající se tématikou intersexuality, vztahu k jinakosti, a posedlostí skepticismem/konzervatismem na pozadí korporátní budovatelské baťovské idylky na sklonku druhý světový války chce fakt ambice, na který má koule fakt málokterý tvůrce. Navzdory dobovýmu zasazení a čecháčkovský nátuře Chlupáček tyhle kontroverzní [a bezpochyby moderní] témata pojímá s patřičnou něhou a poctivým filmařským řemeslem, za což si fakt zaslouží nejenom uznání, ale respekt celkově... Eliška Křenková s každým novým filmem navíc dokazuje, že jde o jednu z nejtalentovanějších domácích hereček, a každou scénu si zde krade zcela právem pro sebe. ÚSVIT je tak ve výsledku originálním dílkem, který česká kinematografie - a zejména pak historický žánr jako takový - potřebuje jak sůl. Inu, jak se říká: pokrok nezastavíš. (13.03.2024)

Příliš ambiciózní a zároveň příliš slabé. Žánrově neukotvené, celkově nejisté. Je to thriller? Je to krimi? Drama? Dobovka? Psychologický film? Moderní melodrama? Nikdo neví, ale hodně diváků tleská, protože je to jednoduše jiné. Někoho rozptýlí malebné Tatry a prostředí Baťova Svitu. Jiného diváka upoutá hermafroditismus (přestože mnohem lépe toto téma zpracovala jiná dobovka Berlin '36) a málokdo vidí, jak slabá je psychologická linka mezi hlavními postavami, interakce mezi vedlejšími postavami jsou zkratkovité a i když má Úsvit zdařilou kameru, výprava, kostýmy a masky se reálií roku 1937 drží skutečně jen volně. To jsou ti herci upravení podle poslední trendů barber shopů, jersey bundy a mikiny s kapucí... které jsou srozumitelné dnešku, ale nesmyslné v dané dobovce. Některé detaily jsou sice zdařilé, například použití písně Františka Krištofa Veselého, ale celek selhává. Ať už jako krimi, drama nebo osvěta. (22.01.2024)