Akce Mojžíš

Pamatoval jsem si z dětství tenhle seriál, netušil, kolik to má dílů, ani jak se to jmenuje, ale od počátku jsem hrál na klavír ústřední melodii a zpíval text o vráně, která "volala pusťte mě hned a toho rána holka malá spatřila svět..." Až později jsem zjistil literární předlohu a nedávno i zdroj těhle kouzelných filmů. Tohle funguje v každé době. Je ale znát, jak děti neobklopené tolik civilizací (ba i dospělí) mají větší fantazii a schopnost hrát si. Nejen z nostalgie plný počet hvězd i pro Astrid Lindgren - smekám, veliké díky! (19.09.2010)

Filmy, jejichž ústřední scénou jsou upištěné, zlobivé a jinak protivné děti, mě fakt neberou. Až ke konci se trošku polepšily a byly chvíli i vtipné, nicméně mnohokrát se opakující námět, tedy neustálé výměny a předávky různých domácích i nedomácích zvířat, může zaujmout snad jen velmi malé publikum. (27.04.2014)

Nebudeme se bavit o tom, co pro dětský svět znamená jméno Astrid Lindgrenová....to by byla hádám úplně zbytečná diskuze. Tady jde o dobrodružství Tjorven, Stiny, Pelleho a další obyvatele knižního ostrova Saltkråkan, pod taktovkou muže s živností "specialista na převod díla Astrid Lindgrenové z listů románů na filmové plátno" Olle Hellboma.....a s ním já mám malý problém. Ať už vezmu Pipi nebo jiné, visuelní zpracování mě nějakým nevysvětlitelným způsobem lehce irituje. Nepřijde mi na rozdíl od příběhů vůbec atraktivní pro dětské oko....měl jsem s tím problém jako malý a mám ho i teď. Nemluvě o tom, že samotná kauza s roztrhaným zvířecím mazlíčkem, kterou se rodiče hlavní hrdinky rozhodnou bez soudu řešit zastřelením jejich psa v lese, může na malé caparty působit až hororově. Každopádně kvalita předlohy v kombinaci se všemi mými výtkami z celku i tak dělá slušnou adolescentní záležitost. (28.08.2015)

Dvorný režisér spisovateľky Astrid Lindgrenovej Olle Hellbom spracoval do filmovej podoby azda všetky jej knižky a urobil to tým najlepším spôsobom akým sa dalo. Filmy majú nádherný detský svet, dobre odpozorovanú rétoriku, milú zápletku a vtip. U nás bežali všetky štyri filmy pod cyklom Svedectvo farebného ostrova. Tento je prvý, nasledujú Svadba s prekážkami, Piráti na Albertine a Stroskotanie na ostrove. (12.08.2017)

Narozdíl od Dětí z Bullerbynu tentokrát knižní předlohu Astrid Lindgrenové neznám. Kdysi jsem ji sice zkoušel číst, ale nijak mě nechytla. Zato film jsem si zamiloval hned. Sympatické děti (Tjorven a Stina nemají chybu!), roztomilá zvířata (platí skoro to samé co o dětech :) a zápletka s ponaučením, že když parta drží při sobě a pomáhá si, všechno dobře dopadne. Člověk podvědomě tuší, že život na ostrově není vždy zas až taková idylka, po zhlédnutí filmu by se tam ale stejně rozjel a strávil s jeho obyvateli celé prázdniny. (08.11.2008)