Světla velkoměsta

Mám slabosť pre staré filmy ale zrovna nemé grotesky s 30´s rokov nie sú to, čo by som denne vyhľadával. Zopár som ich videl ale skôr to bolo iba pre historické účely a boli to zvyčajne iba nejaké prelomové či zásadné kúsky alebo iba avantgarda... Salvádor Dalí a spol. Na moje prekvapenie tento nebol vôbec zlý a niektoré vtipné scénky sú, povedal by som, doteraz vtipnejšie ako hociktorá plytká Hollywoodska komédia. Naozaj, fakt, vážne. Pri niektorých Chaplinovych gagoch som sa úprimne zasmial. Snímku som objavil v 250 najlepšie hodnotených filmoch na stránke IMDB. City Lights sa vyšplhal na nejaké 30 miesto, čo je dóóósť vysoko na nemý film. Pre mňa to ako celok rozhodne nefungovalo a kvázi dojemný ale naivný príbeh, teda vzťah zo slepou predavačkou kvetou, ma míňal míľovými krokmi, ale musím uznať, že Chaplin svojou hrou presne vedel čo robil. Všetky tie presné pantomíma, symbolické pohyby, ktoré mali znázorňovať nejakú nehodu, fungovali na milión percent, podával to neskutočne, ako pán. Scénka v ringu. kde doslova vymlátil jednému hromotĺkovy mozog z hlavy, bola neskutočne vtipná. Alebo záchrana milionára pred samovraždou pri ktorej skoro sám prišiel o život. Na nej som sa teda riadne nasmial. Mal to on dobre premyslené... V tých rokoch sa museli v kinách ľudia váľať od smiechu. Ako vo väčšine nemých filmov, čo som videl, aj tu mi dosť prekážal neustále sa opakujúci hudobný doprovod. Zopár tém sa dookola opakuje a tým to končí, to ma po chvíľke vždy prestane baviť. Ale ináč príjemné prekvapenie. Bavil som sa. (18.06.2015)

Geniální... Chaplin prostě uměl stejně dobře podat vtip/gag zaobalený do mistrovské choreografie (rovnající se hongkongským kungfu filmům ze sedmdesátých let), jako zabrnkat na hlubší humanistickou strunu. Finální scéna ve které dívka pozná svého hrdinu je tak přirozeně silná, že se vedle toho drtivá většina dnešních romantických dramat a komedií vůbec nechytá... Tohle nezestárne! (18.10.2015)

Snímek má dvě naprosto jedinečné části. Úvod, který u mne nejen vyvolal salvy smíchu, ale zároveň mi přišel jako vynikající satira, jež se odehraje na prostoru několika málo minut. Chaplin v jediné scéně zesměšní nabubřelost, podlézavost, přehnaný patriotismus atd. Druhou jedinečnou částí je závěr. Pozdější Chaplin je sice dojič citů a slziček, ale Světla velkoměsta končí fantasticky, neboť závěrečné scéně schází doslovnost. Divák je vržen do velmi patetické situace, která navíc zavání klišé, ovšem ve chvíli, kdy má dojít k rozuzlení je film utnut. A zklamané očekávání vykoná své. Že by se zde inspiroval Aronofsky se svým Wrestlerem? :) (26.01.2010)

Chaplina mám stále radšej a radšej, zrejme kvôli tomu, že v tých jeho pantomímach pôsobí úprimne a postava tuláka je veľmi sympatická. Navyše klasicky skĺbil dojímavé scény s vtipnými a tak vznikol veľmi milý snímok na zlepšenie nálady. Na Svetlách veľkomesta je rovnako vidno život v tridsiatych rokoch v USA, klasické autá, podniky, sociálne rozdiely a charaktery ľudí, ktorí sú "hore", či "dole". Čo som sa ale najviac čudoval bolo, že choreografie niektorých scénok nielenže nestratili vtip po toľkých rokoch, oni dokonca dnes nemajú konkurenciu a my môžeme len nechápajúco krútiť hlavou nad ich dokonalosťou. (17.02.2009)

Skoro to vypadá, že Chaplin ve Světlech velkoměsta především oprášil některé prozkoušené situace a gagy, neboť mi byla řada situací velmi povědomá z jeho krátkých grotesek. Přidaná hodnota tkví v tom, že jim dal čistější a propracovanější tvar (co si budeme nalhávat, v roce 1915 měl do filmaře Chaplin ještě daleko) a provázal dojemným příběhem, nad nímž pokaždé žasnu. Takto se strefit do mého emočního ustrojení a přitom nebudit zdání kalkulu je s ohledem na chatrnost té historky (zápletkou bych to nenazýval) obdivuhodné. Vidět toto v roce 1931, tak asi brečím jako želva, že němý film definitivně odchází. Přitom u Chaplina je to z velké části otázka určité nostalgie, které jeho filmy (a tento spolu se Světly ramp zvláště) obklopují – díky tomu se k nim vracím zas a znovu. (02.10.2005)