Fáma

Podhodnocený film (můžu spekulovat, zda je to kvůli teenage zaměření, nevím). Nápad je totiž dost zajímavý, zápletka se dobře vyvíjí, často nevíte na čem jste, komu máte věřit, na čí straně být. Herci byli zajímavý, škoda, že větší prostor nedostal Joshua Jackson. Musím říct, že závěrečnou pointu jsem odhadl, což je u mě trochu výjimka :D, ale i když bych dal přednost jinému zakončení, pod čtyři jít nemohu. (19.11.2015)

Film sám o sobě je docela v klidu a při nulovém očekávání Vás nasytí vydatně. Jen by to chtělo mírně zinvenčnit ty dnes přehnaně užívané dějové zvraty a hry scénáristů ve stylu "zapomeň, cos doteď viděl, všechno je jinak". Ale nechtěl bych tenhle snaživý film házet do pytle se slab(oduch)ou neoriginalitou podobných kousků, Fáma totiž jako vtipný a napínavý thriller srovnání bez problémů ustojí, jenom Vám toho výraznějšího brouka do hlavy nezavrtá. (15.11.2005)

Viac-menej "klasický" vylízaný tínedžerský trilerový nímand (akých je ako húb po daždi a tak k nim netreba mať zľutovanie) so sľubne sa rozbehnutou zápletkou, ktorá ale napokon sama seba škrtí pomocou klamstiev, klamstiev na druhú a klamstiev na tretiu. Film z produkcie Joela Schumachera a s celkom dobrými hercami. (19.12.2004)

Označení klasický teenagerský thriller se pro tento snímek hodí dokonale. Zápletka je jednoduchá, napětí se slušně stupňuje, herci se moc nesnaží (ani nemusí) a stejně jim nelze nefandit, a to vše je pak zabaleno do slušivého kabátku odsýpající režie s bezvadně podkreslující hudbou. Vzhledem k tomu, že se prvoplánově jedná o lehce stravitelný film, jehož účelem je především pobavit, tak mu snad ani nejde vytknout absurdní vyhrocování klepů, jejichž název snímek v doslovném překladu originálu nese. Podobně si potom příliš nestěžuji na občas nesmyslné reakce a chování postav, čemuž nasadil korunu nereálný konec. Důležité tedy v tomto případě je vědět, jak k filmu před začátkem přistoupit: kdo mnoho nečeká, hodně dostane... Taková menší sranda nakonec: Norman Reedus vypadá jako mladší brácha Sama Worthingtona! (22.06.2009)

Majordomus Černá zmije kdysi řekl kavárnici Migginsové: „Říká se, že slovní urážky bolí víc, než fyzická bolest.“ Stejně tak je to s klepy, pomluvami, drby a fámami, což se nám Guggenheimovo muzeum průměrnosti snažilo sdělit v podivně gradovaném thrilleru o třech odrostlých vysokoškolácích a jejich ryze columbovských praktikách odhalování klamára. Ten „šokující“ závěrečný twist s třetí mocninou lhaní byl docela fail - zachránila by ho jen mocnina čtvrtá, v níž by zdrcená postava J.Marsdena skočila pod metro a ostatní by měli zase o čem přemýšlet.. Nutno dodat, že Černá zmije pokračoval slovy: „Samozřejmě, že je to omyl, jak brzy zjistíte, až vám tenhle špíz vrazím do hlavy.. (10.06.2013)