Pohraniční pásmo

Hodně silný příběh o tom, že jsme všichni lidé, nehledě na uniformu a ideologii. Film o přátelství na špatném místě a asi ještě na hodně dlouhou dobu i ve špatnou dobu. Nehledě na mnoho momentů, které mají až moc jasný účel hrát na divákovi city a rozum (jak je asi těžké odsoudit konflikt kvůli stupidní ideologii která rozděluje vlastně jeden národ? no moc snahy k tomu třeba není). I přes ono otřepané klišé, že jsme všichni bratři, se jedná o hodně dobrý film, se zajímavým tématem a v zajímavém prostředí hranice, kde je přátelství nevhodné a za pravdu se tu neválčí. (20.11.2011)

Velký příběh o velkém přátelství plus to vše za velké nepřízni osudu. Nádherný příběh zpracovaný zajímavou formou, za taktu bezchybné a dechberoucí hudby. Nejprve to vypadá jako prachobyčejné story z vojenského prostředí. To, co se z toho však vyklube, předčilo všechna má očekávání. Citlivý a smutný příběh, který v určitých momentech vyčaruje na tváři úsměv (nezvyklá forma dětské hry "přetlačovaná" mezi vojáky etc.), v určitých chvílích vhání do tváře slzy... a současně jde o příběh, který vás na jedné straně převálcuje tiše a nepřímo tikající hrdostí, na straně druhé pak beznadějností něco změnit v té kocourkovské a přesto tolik reálné situaci. Shrnuto a podtrženo: Během filmu jsem se rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdičkami. Ke konci filmu se to naklonilo k plnému hodnocení a nebylo nic, co by toto skóre zvrátilo. (18.06.2005)

„ Naše práce není najít kdo, ale proč“. Vyšetřováním střelby ve společné bezpečnostní oblasti mezi Severní a Jižní Koreou je pověřena právnička z neutrální země. Incident, který může mít vážné politické důsledky, protože Severní Korea má dva mrtvé. V případu jsou nejasnosti, nesedí počet výstřelů, chybí náboj „Pokud ho někdo schoval, znamená to, že se obával toho, že by vyšlo najevo, čí zbraň vystřelila. Jinými slovy, na scéně byl ještě někdo, pátá osoba.“ A přitom pravda je mnohem prostší a o to víc smutná. Rozhodně další velmi silný zážitek, nevím jak to funguje u jiných, ale na mě Parkova kombinace drobných detailů (Tichá výměna cigaret mezi nepřáteli. Hraniční čára a u ní , vlastně proti sobě, stejné vojenské boty), které doplňují hlavní příběh a pocitově přesný výběr hudby má nepopsatelné, téměř omračující účinky. (13.05.2006)

Tohle korejské bratříčkování na mě žádný velký dojem neudělalo a moc nerozumím zdejšímu vysokému hodnocení. Značná část stopáže se nese v rytmu výslechu, který je extrémně nudný a bezobsažný, neboť obě strany podivně mlčí a mlží. Tudíž asi první třetina filmu je absolutní utrpení. Snesitelná je snad pouze střední část filmu odhalující, proč obě strany mlží a co za podivnosti se vlastně stalo. Příběh je dost přetažený za vlasy, podobným každodenním party na poměrně hodně střežené hranici se jen velice těžko věří. Celkově je to velmi pozvolna plynoucí nuda se sentimentálně vynuceným závěrem. [30 %] (10.12.2023)

Prznitel lidských duší tentokrát předkládá kupodivu až dojemný příběh..ale nic jednoduchého jak by se na první pohled mohlo zdát. Rafinovaně vyprávěný příběh o síle přátelství, ale také nedůvěře a podezřívavosti. Tenhle film bych povinně pouštěl až do zblbnutí všem mocným na obou stranách této rozdělené země. (12.01.2012)