Andrew - člen naší rodiny

Velice přeslazené dílko vnucuje divákovi představu, že míří směrem k (nej)mladšímu publiku. Pak se ale začne děj příliš vléct a příjdou četné sexuální narážky a jsem si jist, že mnoho konzervativnějších rodičů své ratolesti od obrazovky odežene :-) Pokud ovšem nemáte sklony k cukrovce, můžete se i dobře pobavit, já se tedy bavil.... (06.11.2007)

Blízká budoucnost. Jedna obyčejná rodina (teda kapku prachatá) si domů pořídí robota, NDR-1 (v českém překladu Andrew). Přes počáteční nedůvěru si Andrew získává srdce rodiny, hlavně malé slečinky. Později Andrew zjišťuje, že při jeho výrobě nastala "chyba", která mu zajistila vlastní myšlení a učení se.. Postupně se naučí, že být bezchybným robotem není až tak jednoznačně dobré, a pokouší se změnit sám sebe v člověka... (ehm)... Chvilkama až moc přeslazená romance (to si nestěžuju, ja to docela můžu), k tomu špetka sci-fi (na to, že jde o robotiku je zde skutečného "sci-fi" jen pomálu) a trochu toho ponaučení do života... K tomu skvělý Robin Williams, krásná Embeth Davidtzová, úplně bezchybná hudba Jamese Hornera (bohužel moc neoceněná, tak některé motivy přenesl do své Čisté duše) ... jednoznačně jeden z mých nejoblíbenějších filmečků. (Apropo, všimli jste si té chyby na konci filmu ? Portia požádá robotku Galateu, aby ji odpojila od přístrojů (zabila) - což je druhý zákon robotiky, ale ona by neměla poslechnout protože ji v tom má zabránit první zákon... i když možná co se týče samozabití (slovo sebevražda se sem nehodí) jsou zde vyjímky)... (31.07.2004)

Na začátku to vypadalo jako jeden z tuctových rodinných filmů o robotovi. Po chvíli ale film nabral vlastní a nečekaný směr skrze další generace, a začal se dotýkat etických otázek umělé inteligence a to od práva na vlastnictví až po právo na svobodu a nakonec i to "lidství". Bohužel se opravdu jenom "dotýkal", neboť tvůrci filmu tímto docela dobrým nápadem proplouvali tak, že diváka degradovali na úroveň IQ kde ta lidská inteligence začíná. Pokud k tomu všemu přičtu ještě prvoplánovou předojemnost čišící z každé minuty, přehoupl se pro mě film nezvratně za hranici dobrého vkusu. Pověstnou poslední kapkou je pak pro mě Robin Williams v hlavní roli jedinečného androida - dodnes mi není jasné jak si chlap může na svém univerzálně nasazeném pohledu zneužívaného králíčka vystavět celou kariéru a tolik let a filmů na něm přežívat (kéž by se aspoň jednou na starý kolena chyt za koule, pokud po těch všech Petrech Panech ještě nějaký má, a zahrál si třeba pořádně narušeného psychopata, aniž by na diváky házel ze stříbrného plátna svůj dojemný plachý pohled). 2* nakonec dávám za hezkou výtvarnou stránku a Hornerovu hudbu, jejíž motiv úvodní znělky (The Machine Age) až nápadně připomíná jeho o pár let mladší motiv z A Beautiful Mind (A Kaleidoscope of Mathematics) . (07.02.2013)

Souhlas se Smilefacem - jestli v podobném stylu natočí "Já, Robot", pak opravdu bude Isaacu Asimovovi, skutečnému géniovi robotiky a sci-fi vůbec, věčná sláva. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu Pozitronic Mana...Výtvarná stylizace (včetně efektů, samozřejmě) mě opravdu vzala, stejně jako romantické části příběhu, které mně osobně nějak přeslazené nepřišly. A jaká jiná může být hudba Jamese Hornera, než nádherná? (31.08.2003)

Kto by od Columbusa cakal nejaku tu technologicku dramu?Nikdo.A predsa,ajked sa tento film tvari ako jednoducha rodinna zabavka,skryva mnoho odkazov na otazky,ktorymi sa zaoberal Isaac Assimiov.A v Columbusovych rukach sa tento pribeh robota stava ludskym a pekne nam kopiruje jeho samotny vyvoj vo filme.Ku koncu sa to uz nedalo vydrzat a vyhrkli mi slzy...Myslim ze pri tomto filme sa neudrzi ani drevorubac s kamennym srdcom.Nieje to az take sofistikovane ako A.I. ale ma to atmosferu a dobre sa to pozera.Urcite na tom ma levi podiel aj Robin Williams so svojim jemnym humorom,ktory semtam odlahci niekedy az prilis vaznu atmosferu.Vyborny film s velkym srdcom (17.10.2005)