Sin City - město hříchu

Atmosféra!!! Vizuál!!! Plus zástup najväčších stars sa tu strieda ako na bežiacom páse a režisérom je u riti, ktorá má vo filme aký osud. Jednotlivé časti filmu, ktorý môžem povedať, že pre mňa sa stane kultovým, boli úchvatné, tá kamera, kulisy, hlášky a farby! Tie FARBY! No proste nádhera. A Mickey, veľká vďaka, že si späť! Rourke rulez! 85%. (22.09.2006)

Naprosto věrná komiksová adaptace nejen svým obsahem, ale i formou. Souvislý a "samostatný" příběh nahrazují jednotlivé obrazy a člověk si opravdu připadá, jakoby sledoval/četl hranou komiksovou knížku... Vizuální zpracování zde hraje obrovskou roli, bez něj by Sin City nemohlo být tak uhrančivé a pohlcující. Atmosféra je na filmu to hlavní a nejlepší. V noci, v přítmí ulic, občas za deště, či sněhu si to špinavými ulicemi táhne parta zdegenerovaných, zkorumpovaných křiváků - na každém rohu je jeden a zničí vše, co můžou. Mezi nimi se však občas blýskne charismatický, silný hrdina s pravým smyslem pro čest, povinnost a hlavně s touhou se pomstít! A není žádné překvapení, že tím nejlepším hrdinou je Bruce Willis... 9/10 (28.11.2008)

Rodriguez to dokázal. Stručnější hodnocení, které by zároveň bylo výstižné, asi není. Ale jak už to tak bývá, there's so much to tell...;) Pokusím se zdržet nadšených výlevů a výjevů, jsem prostě další z davu Millerových přívrženců a černobílý comics, to je moje. A tohle je jeho průzračně čisté převedení z papírových stránek na plátno. Možná až moc čisté - snaha sledovat comicsový sled rámečků občas vede ke střihu, který nejde označit jinak než nevhodný a rušivý. Obzvlášť patrné je to v první scéně s Carlou Gugino. Naštěstí se to už nikde neopakuje tak výrazně;) Jo a jsou tu samozřejmě drobné odlišnosti...Marvův zapalovač místo prášků, pro únosnost stopáže nutné (drobné) vynechávky, a především slečna Becky. Řeknu vám, když slyším ctnostnou Rory Gilmorovou říkat "I don't do group jobs," neubráním se úsměvu. A to jsme už u obsazení. Co říct...Benicio je king, Mickey krapet menší (těšil jsem se na závěrečný ďábelský výsměch, ale právě tady došlo k té menší změně oproti comicsu), Dwight Owen je zkrátka Clive McCarthy a dámy...oh my, tady může něco namítat snad jen Jiří Hromada. Sin City je nabité skvělými herci, od těch nejhlavnějších po ty nejepizodnější role, gratulace především Elijahu Woodovi, který schytal tu nejcharakternější postavu svojí kariéry. Ta síla, ten výraz, ta názorová konzistence:) No nic, zpátky na zem. Hudba se snaží navodit atmosféru noir filmů, je kdesi vzadu, pěkně skličující a nepříjemná, nicméně to s trailerem a Cells byl pěknej podraz:P I na tomhle poli je to takřka bez výhrad. A i když se najdou trochu slabší místa, kde se nepovedl střih, kde zvuk zní dutě a kulisy vypadají lacině, pokaždé když na to přijde a uslyším "That's okay, Marv, you can call me Goldie," naskočí mi husí kůže a po zádech přeběhne mráz. A stejně tak je tomu při Dwightově epilogu "always...and never". Až tenhle týpek bude zachraňovat femme fatale Angelinu Jolie před sadistickým manželem, bude to možná ještě větší žvanec než první film z Města Hříchu, který ode mě dostane 90%. (09.06.2006)

Hned první povídka představuje vrchol celé hříšné epopeje. Marv sbírá drsné body, stylizace a obrázky pasují výtečně a sem tam se urodí hodně dobrá hláška. Jenže to co se za černobílým pozlátkem skrývá by zasloužilo pohlavek. Sin City je ukázkovým příkladem nezvládnuté adaptace – žádné emoce, žádná snaha vyjádřit pohnutky postav filmovou řečí. Rodriguez se topí v nekonečných monolozích svých postav, které neustále žvaní, neustále vysvětlují, co se jim honí hlavou a jakou mají zrovna náladu (až je to někdy k smíchu, třeba když se Hartigan zmoženě opře o strom, zakašle si do ruky a uvidí ve dlani krev, což provází zhruba slovy „je mi blbě a kašlu krev“ – asi aby stíhali i pomalejší diváci :-)_______ Kulantně řečeno, tupé. Nekonečný a nekontrolovaný vodopád slov přebíjí všechno a titul nejužvaněnějšího filmu posledních deseti let Sin City suverénně vyrvává z pařátů nedávného Closer. Hlášek ubývá, dynamika vyprávění prakticky neexistuje a dokonce chybí pořádná hudba (!). Většinu času zní jen fádní podkres, takže o audiovizuální nářez z traileru nezavadíte ani koutkem oka (ukázka tak teprve teď naplno prokazuje svou genialitu a zároveň lživost). S přibývajícími minutami geniální bonmoty („Nespláchls“) definitivně mizí a přicházejí velké rozpaky z hereckých výkonů. Sešla se nám tu opravdu rozmanitá společnost: Od skvělých drtičů (Rourke, Willis) a pohodově obsazených postav (Stahl, Dawson, King) se přes rozpaky (Wood, Duncan) dostaneme až k toporným výstupům (Owen, Del Toro) nebo rovnou směšnému přehrávání (Bledel, Murphy a hlavně Jessica Alba: Nic proti její postavě, ale líp hraje i Honza Čenský)________ Výsledek zklame. Neživotná, statická, chladná a hlavně děsivě neinvenční, až otrocká adaptace, jejíž autoři zapomněli, že to co trhá koule na stránkách comicsu nemůže v prakticky stejné podobě cupovat varlata filmovým divákům. Nuda. Nic víc. V posledních čtyřech dnech jsem viděl sedm filmů a jen jeden ve mně zanechal méně než Sin City: Šlo o thajskou Tropickou nemoc, z níž jsem po dvaceti minutách odešel. :-) Ale dost remcání. Sin City není vyloženě špatný film. Jen nezáživný průměr, po němž nezbyde nic víc než vzpomínka na přísliby traileru a z comicsu obšlehnuté vizuály. A blahé paměti pravdivé tvrzení Ondřeje Vosmíka, jenž v recenzi Cinemy na Spy Kids poznamenal, že Rodriguez je dobrý řemeslník, ale bídný vypravěč. Nikdy předtím to neplatilo víc. P.S: Tímto samozřejmě nepochybují o tom, že příznivci stylových, jakkoliv naprosto tupých obrázků, a “tarantinovského hypeu” si cestu pro svých pět hvězdiček najdou. Přeju jim to. :-) (06.04.2005)

Sin City je oříšek. Prakticky nerozlousknutelný. V podstatě mě emocionálně nechává naprosto chladným, což by asi nechávat neměl, když se tam ostošest vraždí a dělá spousta dalších nepěkných věcí. To je skutečně významné mínus. A jako celek film vlastně ani moc nemám rád, když se tak zamyslím. Ale je tu spousta jednotlivých částí, které prostě miluju. Výtvarné zpracování je samozřejmě bonbónek pro mé mlsné oči. Několik scén je zkrátka naprosto dokonalých. Alexis Bledel já miluju po Sin City víc než kdy dřív, a to její "Oh Sugar, you just gone and done the dumbest thing in your whole life" mě jednoduše dostává do kolen. A tancující hubená malá Nancy taky. Obzvlášť na Cells Instrumental. (14.05.2007)