Policajt

Právě jsem v televizi dokoukal Policajta a bylo to poprvé na pořádné televizi (úhlopříčka metr a půl) a byl to úplně jiný zážitek než ty předešlé. Melville je prostě Melville a i když je scénář u Policajta trošku slabší, je to film krásný na pokoukání. Tři a půl plus jedna za vlakovou scénu a po zaokrouhlení pět. Nelze jinak. (29.10.2021)

Tak suchý, až to škrábe. Všechny Melvillovy režijní trademarky se tu sešly v jednom, emoce jsou stažené na absolutní minimum, úvodní sekvence nezapomenutelná (naopak nahrazení scén jízdy vlaku za nasnímání jedoucího modýlku bych rád zapoměl). Delon tu funguje na hranici totální strohosti. Tohle není film, kterým bych nakoukávání melvillovy filmografie začínal, ale spíš příznačně skončil. (04.11.2019)

Francouzská drsná škola ve svý době přinesla plno podobnejch kriminálek, ve kterejch se většinou točili Delon, Belmondo, Gabin či Ventura. Tahle mezi nima nijak nevyčnívá, na druhou stranu ani nezapadne. A v porovnání s tím, co ze země Galskýho kohouta přichází nyní, je to přímo lahůdka, připomínka dob, kdy se ještě politicky nekorektnilo. Na pomezí 3 a 4. (09.07.2011)

Chladné, odtažité, přesto pozornost poutající. Asi jsem ještě neviděl film, kde by kamerový filtr i celkové vyznění tak korespondovaly s barvou očí hlavního hrdiny (mimochodem, Delon zde působil, jako kdyby 2x denně dostával kapačku s 500ml Arogantinu). Z americké noir školy nepokrytě čerpající Melville neměl zapotřebí plýtvat slovy, za jeho postavy mluvily pohledy, činy a strohé konce. Jeho minimalistický Policajt jako by byl protipólem pozdějších Belmondových živelných kriminálek, avšak atraktivitou si s nimi v ničem nezadá. Dvacetiminutová, striktně procedurální scéna loupeže ve vlaku je naprostá lahůdka a na plukovníkovi Trautmanovi jsem visel, i když si při ní zrovna česal vlasy.. (30.10.2017)

Jean - Pierre Melville, přední tvůrce drsné školy, se ani za svoji labutí píseň nemusel stydět. Navzdory klasicky rozvážnému tempu je závěrečná čtvrthodina bleskurychlá - pan režisér nespíš chtěl natočit další dvouhodiňák a v poslední chvíli změnil názor. Jinak se tomu nenechá vytknout nic, od atmosféry, režie, hereckých výkonů (Alain Delon v poloze, která mu sluší nejvíc, výtečný Richard Crenna) po vynikající závěr ve kterém je naprosto vše - zdánlivé naplnění spravedlnosti, tragika, absurdita i osudovost. 85%. (08.10.2010)