Mezi mužem a ženou

Tenhle experiment byl na můj vkus experimentální až příliš. Myslím si, že nápad s rozděleným obrazem je výborný, ovšem tady mi mnohdy připadal poněkud zbytečný a "pozornostodvádějící". Uvítala bych, kdyby režisér využil dvě kamery jen ve scénách, kde se pohledy hlavních postav skutečně liší, protože by film byl mnohem stravitelnější. Bohužel nám uvařil spíš guláš, což je věčná škoda, protože námět nabízel mnoho možností a sliboval zajímavou podívanou. Bohužel, Canosa vedl tento "Rozhovor s jinou ženou". :-) (28.04.2011)

Netradičný, ale zaujímavý film o stretnutí dvoch ľudí, čo sa kedysi milovali a hlavne o ich 80-minútovej konverzácii po pätnástich rokoch. Dalo by sa to, samozrejme, prirovnať k Before Sunrise a Sunset, ale osobne je mi toto bližšie. I keď pravda je aj to, že na Helenu Bonham Carter v takejto role som si zvykala ťažko. (12.12.2009)

Upřímně, rozdělení obrazu na dvě poloviny mě u tohoto filmu moc nepotěšilo, bolela mě z toho tak akorát hlava. I když mě příběh obou hlavních postav tak trochu iritoval a problémy, které spolu řešili a situace, které probírali mi nebyly cizí, nejde říct, že mě film zklamal. Ano, trochu tady jde o rozdílné pohledy muže a ženy, ale také o to, kdo je ochoten se něčeho pro někoho vzdát a kdo ne. Jak Helena Bonham Carter, tak Aaron Eckhart odvedli výbornou práci. Tohle dílko mě hodně rozhodilo. Proč lidé, kteří se milovali a stále milují mají potřebu své city tajit, nejsou spolu a zatahují do svých životů jiné lidi, kteří, i když to s nimi myslí jakkoli vážně, stejně od nich dostanou akorát na p...l? Film k zamyšlení o tom, že někdy, i když se ve vztahu rozkrájíte a odevzdáte, stejně tady bude stín někoho, kdo je pro toho druhého důležitější a tohoto pocitu se nezbaví ani za nějakých devět let, natož pak pro celý život. (09.03.2009)

V reakcích a recenzích mnohdy vzpomínané "Before Sunrise" a "Before Sunset" jsou pro platoniky, "Mezi mužem a ženou" je pro realistické romantiky – to není snaha o poetismus, ale přesný popis filmu, jehož jádrem je již několikrát realizovaný příběh setkání dvou dříve zamilovaných lidí po letech. Zde však dostává novou energii díky onomu realisticky romantickému pohledu a také originálnímu vyprávění. Rozdělení rámu na dva obrazy je využito k naznačení distance mezi oběma postavami, které jen zřídka přecházejí do prostoru druhého, ale také k vytváření kontrapunktu k hlavnímu dění. V klíčových chvílích se v jednom z obrazů přestřihne do minulosti postav, na jejich současné partnery či na nevyřčenou a pouze v hloubli srdce či mysli strašící vizi, toho, jak by si on či ona představovali vývoj situace. Míra vhledu do dění a naprosto přesné dialogy i jemné nuance gest, výrazů tváře a detailů, které se staví ústřední dvojici do cesty, jsou výmluvně přesné a svým oproštěním od idealismu, ale současným setrváním v maximální empatii neskonale uhrančivé. Nemalý vliv na tom mají úchvatní hlavní představitelé, kteří při balancování na různých emocionálních pólech působí nevídaně bezprostředně. (06.10.2009)

Jedno z tichých překvapení stojících na formálním nápadu a transformaci dvou výborných herců (BTW pokud někdo pochybuje o mojí úctě k Paní Herečce a její ženskosti, může mi kiss my gender;)) do dokonale civilních postav. Příběh jedné noci plné oťukávání, co si k sobě po všech těch společných zážitcích můžeme dovolit, a jestli se nevrátit před tu spoustu let a životních rozcestí, radost pohledět. Vypadá to tak životně, a možná právě proto tak smutně... a váš pocit záleží na tom, jak si odpovídáte na vyřčené i nevyřčené otázky, které se tu předestírají. A k tomu je tu to obohacení "dějové" linky "psychologickou hrou" s ukázkami rozdílnosti vnímání téhož muži a ženami. Zkrátka luxus. Ale upřímně, kdyby to mělo být jen o deset minut delší, bylo by to moc. Není to pro každého, ale je to silný zážitek. 80% (09.04.2013)