Samotář Jim

Melancholický príbeh flegmatického hrdinu v podaní Caseyho Afflecka, ktorý sa vracia k rodičom domov po neúspešnom zapadnutí do veľkomesta až po jeho odchod. Vracia sa domov s tým, že v podstate nevie čo bude ďalej robiť ale vie na isto, že v rodinnej firme robiť nechce. Po tom čo jeho brat spácha nehodu (jeho pričinením) sa však v rodičovskej firme zamestná, nepriamo spôsobí jej zánik, matka sa dostáva do vezenia pretože niekto posiela z ich firmy balíčky s trávou. Proste jeho príchod nie je zrovna z tých najšťastnejších a tak si povie, že by mal odcestovať, vie aj asi kam ale prečo? No je tu ešte jeho nová známa v podaní Liv Tyler ktorá by to mohla trošku zmeniť. Úsmevný malý nezávislý film podareného herca Steva Buscemiho. (23.10.2006)

Populární herec Steve Buscemi se ve své režijní tvorbě cíleně zaměřuje na životní outsidery, o kterých prohlašuje, že k nim měl před svým hereckým úspěchem nebezpečně blízko. Tentokrát se nepohybuje mezi hospodami a hospodskými flamendry jako ve své prvotině Můj nejmilejší bar, ale popisuje životní pocity mladého muže, který se v 27 letech bezcílně protlouká životem a živí se venčením psů. To není právě dobrá základna pro zdravé sebevědomí, navíc s vědomím, že rodiče už ve svých 20 letech založili úspěšnou firmu a celý život bez škobrtnutí dokázali pracovat na svém americkém snu. Jimův bratr je na tom stejně a po rozpadlém manželství i ztrátě zaměstnání musí vzít zavděk prací v podniku svých rodičů za minimální mzdu. Továrna díky asijské konkurenci má totiž už časy prosperity dávno za sebou. Jeho jediným záchytným bodem je trénink žákovského basketbalového týmu totálních looserů, kteří už 14 zápasů nedali jeden jediný koš. Tohle je východisko nenápadného nezávislého filmu, který úmyslně rezignuje na snahu nějak šokovat a lacině bavit. Zaměřuje se ale celkem zdařile na citovou drobnokresbu svých hrdinů a může se opřít o spolehlivé herecké výkony. Samozřejmě s výjimkou Liv Tyler, která nikdy nebyla, není a nebude charakterní herečkou, je to prostě modelka, která využívá svou sympatickou tvář půvabné holky od vedle a naštěstí nekazí a scénárista spolu s režisérem po ní nechtějí žádné herecké zázraky. Celkový dojem: 75 %. (14.10.2011)

Hm... depresivní film to byl, ale úplně jinak, než jsem čekala. Deprese na mne padla spíše z naprosto nepřesvědčivých postav a příšerného dabingu (za to autoři nemohou). Celý mě to tak nějak dožralo. Hlavní hrdina je takovej nanicovatej jalovej mládenec, kterej není ani sympatickej ani nesympatickej. A tak se on motá krajem a pak bydlí u rodičů a ani neví jestli má někoho rád nebo nemá, nebo to neumí dát najevo anebo já nevím co. A do toho machruje na nějakou místní holku, chová se k ní jako blb. A pak si nějak všimne, že ji teda asi má rád nebo co. Asi tuším, co se tím chtělo sdělit, ale ke mně to sdělení nedoletělo. Zcela mě minulo. (24.02.2010)

Samotár Jim je jednoduchý film, ktorého hrdinovia pôsobia na začiatku strašne nesympaticky. Typické vyžívanie sa Buscemiho vo svete totálnych looserov je tu očividné viac ako kedykoľvek predtým. Čo potom následne na filmu prekvapý je absolútna odovzdanosť príbehu a s totožnenie z postavami tak silné, že som sa na konci neubránil slzám. Casey Affleck podáva typický minimalistický výkon a ten sa blíži skoro k dokonalosti - jeho rozprava o samovraždách spisovateľov ma uchvátila. Čo sa týka ostatného osadenstva tak je to geniálny Mark Boone Junior, ktorého považujem už za dvorného Buscemiho herca a Mary Kay Place, ktorá podáva rozhodne najlepší zo svojich výkonov, ktorý je herecky aj po scénaristickej stránke absolútne bezchybný. Lurieho hudba dodáva filmu zvláštnu atmosféru rovnako ako aj digitálna kamera, ktorá robí všetko o trocha bezútešnejšie - ako keby sme sa nachádzali v hlavách predstaviteľov, ktoré nie sú až tak pokojné a utešené ako sa nám snažia pri vystupovaní v spoločnosti nahovoriť. Film je malým dielkom, ktoré bohužial istotne zapadne do zabudnutia, ale ten kto k nemu pritrafí, úplne náhodou ako ja, tak verím že bude veľmi spokojný. (30.06.2010)

Je to trojka, ale jen tak tak. Mám tenhle unavený styl filmů o obyčejném životě rád, ale tentokrát ve mně sledování lapálií hlavního srouly vzbuzovalo spíš nechuť. Tak nesympatickou nulu aby jeden pohledal (ano, já vím, že celá ta povedená rodinka tam byla schválně), aspoň na Liv Tyler že se dalo dívat, protože ta vypadala, že si na nic nehraje. (30.01.2012)