Anděl blažené smrti

Už to tu psali jiní. Nebýt to o západních agentech narušitelích a skvělé práci STB a VB, mohlo to být jako špionážní film koukatelné. Udivilo mne, že dnes tak moderní roztřesená kamera se užívala už i v roce 1965... Naši v tom roce měli etchniku naprosto dokonalou! Všechny vysílačky šlapaly jak měli a když jel podezřelí někam, na mapě města se dokonce rozsvěcely žárovičky kudy jede! Úsměvného tam bylo více, ale přesto jsem si film celkem užil. Díval jsem se spíše po všech těch zajímavých stavbách a dobovém vybavení ve stylu Brusel. Domy, kanceláře, sedačky, stoly... Velmi zajímavé. A tak dám za dvě tajné bedny, snad je najdou. * * (23.06.2019)

Podobně laděný film jako Muž na útěku. Zvolený způsob vyprávění není dnes divácky přlliš zajímavý, špinnážní filmy natočené před rokem 1990 jsou přijímány skepticky, ale musím říct, že napodruhé mě film začal bavit. Hotový adrenalin jsem zažila při pátrání natáčecích míst. Jako patriotku mě zaujala honička nočním Brnem a záběry důvěrně známých míst z doby, kdy jsem tu ještě nežila, nicméně mi to oživilo vzpomínky z ranného dětství. Výzdoba ulic se příliš nezměnila. (07.01.2015)

Nevyjasněné události z konce nacistické okupace, barokní socha Anděla blažené smrti, fotky hřbitovů… komu by se u těchhle ingrediencí nesbíhaly sliny? Potenciál ale ubíjí způsob vyprávění - detektiva nebo skupinu vyšetřovatelů tu supluje anonymní voice-over mluvící za celý barák zpravodajské služby, navíc místy sklouzává do dikce připomínající budovatelské týdeníky. Často se pak spíš suše popisují události, než napínavě vypráví příběh, který sám o sobě je rozhodně zajímavý. (23.11.2016)

Stb, národu milá organizace nespí. Sleduje heslo margarita. Někdo musí zemřít, neví se kdo, neví se kdo ho zabije a proč, neví se kdy to bude a kde. O 24 hodin poté je vše vyjasněno. Stydím se, že jsem v roce 90 pořádal na estébáky hony. Ten jejich intelekt by byl využitelný zejména za finanční krize, kterou nám imperialisté tak skvěle připravili. Jinak skvělá zábava na sobotní odpoledne. I pumpař ve Velmezu hovoří plynně 4 jazyky. Jezdím tam každý týden, neumí ani česky, mele tím odporným nářečím, počty neznaje, sem tam okrádaje! (03.03.2012)

"Fakta skládají jen povrch činů, jejich smysl nám někdy uniká…“ Smysl tohoto špionážního filmu o západních agentech a dvou kolaborantech za 2. světové války je nabíledni. Ukázat všem, jak úžasně pracuje československá kontrarozvědka/StB. Přes tento propagandistický charakter na tomto filmu něco je. Především zaujme neotřele moderní/roztřesená kamera Stanislava Miloty. Zajímavý je ale i onen celkový dokumentaristický styl vyprávění (viz použití anonymního voice-overu, který komentuje průběh vyšetřování). A nelze nezmínit ani hudbu s typickými znaky ala Zdeněk Liška (viz zejména použití varhan). Pokud jde o samotný příběh, má sice logickou ideologickou pointu v podobě napojení mužů s temnou minulostí na zápaďácké tajné služby, líbil se mi však motiv s kopií sochy Anděla blažené smrti od Matyáše Brauna, který vytváří vcelku tajemnou atmosféru. (11.12.2023)