Báthory - A legenda másik arca
Bathory
Bathory
Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 303)
„Čím viac legiend, tým menej dôkazov.“ Vyčítať opulentnej BATHORY slabé akčné scény je pri jej minutáži 140, kde akciu tvorí desať minút, úsmevné. Majster Jakubisko (PERINBABA, TISÍCROČNÁ VČELA) rozohráva veľkú šachovú partiu, ktorá mohla mať zaujímavejší scenár (ale to je diskutabilné), ale je tu jedno veľké plus. Sú ním manželia Jakubiskovci, ktorí ako kone utiahli gigantický rozpočet, do nepríčetnosti blížiaciou sa premiérou vyhecované publikum a nemalé ambície (zaplatiť taký veľký rozpočet nie je žiadna maličkosť, dvojnásobne v našich zemepisných podmienkach, kde ide na film do kina 5,5 človeka). Mäsitá BATHORY je odvážny a drzý film. Nebojí sa spochybňovať, mystifikovať, oponovať, klamať, zavádzať, zvádzať, pýtať sa, provokovať, znepokojovať, liezť na nervy (halucinogénne pasáže), znechucovať, experimentovať, baviť, ohurovať, dráždiť, sexovať - a naznačovať. Nie je to horor, „ženská“ melodráma, historický film ani politický triler. Je to všetko z toho a ešte niečo navyše, vrátane dvoch bláznivých ecovských mníchov (Polívka, Mádl), silných hereckých osobností (Roden, evidentne aj Frielová, ktorá nezaprie, že je životnou partnerkou skvelého Davida Thewlisa) a titulnej pesničky Katky Knechtovej. Škriekanie pávov. Kino Považan 2008 ()
Sebedegradující pseudo-kýč. Ano, opět si hraji na intelektuálku, co používá přemíru cizích slov, ale když mě to v tom kině tak zoufale nudilo, až jsem přišla na tohle kouzelné spojení, které jsem si potom až do konce opakovala. A abych také trochu seriózněji zakritizovala, tak bych radila vybrat si jednotnou tvář příběhu - buď realistické drama o tom, jak to asi bylo, nebo fantastický blábol o ranách, které se okamžitě hojí. A co tam dělali ti rádobyvtipní mniši, kteří pohřbívali to, co zbylo z již tak chatrné skutečnosti, ještě lépe, nežli Thurza svoje oběti? Hanba na šklebícího se Mádla a Polívku! (Jakože proti nim nic nemám, ale tohle byla hrůza.) ()
Upřímnou snahu o autorskou výpověď skrze intimní historickou mozaiku drtí nezvládnutý koprodukční kolos a evidentní nezkušenost s projektem podobného rozsahu, v kinovezi působícího navíc značně osekaně. Celé to drží pohromadě hlavně Anna Friel a nápady jako dvojice mnichů - detektivů, které dodávají látce nadčasovost a potřebný odstup. Provinční velkofilm. Viděno v CZ. ()
V jedné hromadě detailů výborné, v druhé slabé a jako celek dobré. Dlouho jsem se obával, že producentka Deana Jakubisková-Horváthová bude svého muže tlačit do typických diváckých atrakcí historických velkofilmů, které však ve výsledku budou jen těžko velkolepé (znáte to - rozpočet, zkušenosti štábu atd.), zato strukturu filmu by mohly narušovat dokonale. Díky bohu, nestalo. Jakubisko se naštěstí ve velkých davových scénách necítí dobře a buď se jim rovnou vyhýbá, nebo je rychle opouští. Kritici válečných scén mají samozřejmě pravdu - skutečně vypadají značně neautenticky a kvalitou režie na tom nejsou o nic lépe, než bitky z Šíleně smutné princezny; jenomže slouží pouze jako kulisa k dokreslení života Erzsébetina manžela Ference a dohromady tvoří ve dvouhodinovém filmu sotva pět minut. Stejně tak se lze při sledování filmu (zlomyslně) bavit vychytáváním různých, na pozadí ukrytých, chybiček a vysmívat se znuděným pohledům komparzu, uměle vyhlížející jeskyni, dokonale čistým a načančaným kostýmům a podobně (osobně mi více vadily postsynchrony, zvláště v davových scénách mě vždycky praštilo přes uši těch pár uměle znějících výkřiků, jenž měly suplovat halekání zástupu lidí), ale nejde o žádné chyby, které by působily přiliš rušivě a vytrhávaly z děje. Ten je poskládán z mnoha různě kompatibilních střípků; tři kapitoly na něž je vyprávění rozděleno slouží jako ohrádky, aby se dějové složky nerozutekly až přiliš. Berlička, ovšem fungující. Škoda, že rytmus vyprávění neodpovídá onomu konceptu šachové partie (tento motiv je v Bathory často připomínán), neboť Jaklubisko nedokáže spustit oči ze svého vysněného obrazu Erzsébet Bathory, kterou, ostatně jakou celou její dobu, vnímá silně zidealizovaným pohledem. Erzsébet s tváří Anny Friel je sympatická, emancipovaná, inteligentní, pokrová, křehká a silná zároveň a pověst krvelačné zrůdy se kolem ní utváří nejprve nešťastnou shodou okolností (Jakubisko občas až úsměvně vysvětluje "pravou" podstatu těch nejznámnější Erzsébetiných mučících praktitk) a posléze kvůli podlým intrikám Juraje Thurza. Ač není nepravdivost legendy o čachtické paní vůbec vyloučena, težko se věří Jakubiskovu pohledu na příslušnici zdegenerovaného rodu Bathory jako na takto moderně uvědomnělou ženu. Ale nevadí, protože pokud zahodíte (nebo nemáte vypěstovaný) smysl pro dějepisářskou korektnost, lze si Bathroy náramně užít a to zvláště díky její pohlcující vizualitě. Je mi jedno, že ve výpravě se musel štáb často uchylovat k znouzecnostem, protože Ján Ďuřiš a kýčař F.A. Brabec pod vedenením slovenského režiséra tvoří kompozičně vynikající a nadmíru působivé obrazy, u nichž sice absence kamerového filtru zamrzí, ale díkybohu na plátně nevypadá film tak televizně, jako v ukázkách viděných v TV nebo na monitoru počítače. Uchopit a vtáhnout Jakubisko umí , takže i přes moje občasné bědování nad nesoudržností scénáře se ani na minutu nedostavila nuda a nakonec se ukázalo, že přestože není Bathory žádným milníkem a nepřináši pranic nového, je filmem, jenž se v kontextu evropské kinematografie určitě neztratí a který se za sebe nemá nejmenší důvod stydět. ___________P.S. pro Juraje: Není to trochu krátkozraké očistit čachtickou paní tak, že veškerou vinu svalím na chudáka Thurza? Kdo teď očistí jeho pověst? Zdeněk Troška? :-) () (méně) (více)
V podstate sa takmer do bodky zhodujem so svojou sestrou Meave, ktorá videla film skôr :-) Veľmi sa mi páčili dotyky typickej Jakubiskovej poetiky, výprava, kostýmy aj herci. Dokonca aj dvaja vynálezci v mníšskych rúchach, asociujúci komickú verziu Williama z Baskervillu a Adsa z Melku, ma otravovali menej, ako som sa obávala. I keď súhlasím, že korčule na kľúčik a podobné kraviny si pán Jakubisko mohol odpustiť. --- Ale vôbec nechápem ľudí, ktorí sa rozčuľujú, že film urobil z "krvavej grófky" obeť mocenských záujmov. Do čerta, veď je to film! Beletrizovaný príbeh legendy, rozprávka pre dospelých, nič viac. Neosobuje si právo byť jedinou pravdou (tak ako si ho nemôže osobovať žiadny film) a koniec-koncov, kto už dnes vie, aká bola skutočnosť? A čo iné spracovania, ktoré spravili z Báthoryčky všetko možné od sexuálnej mašiny po upírku?! Tam vám nevadí, že sú nepravdivé? Aj z Cleopatry urobilo najslávnejšie filmové spracovanie obeť a kto vie čo ešte, čím v skutočnosti asi/určite nebola. A nikto sa nad tým nepozastavil, možno až na historikov. A v kinematografii by sa takto dalo pokračovať donekonečna. Sú to pohyblivé obrázky, ktoré nás majú baviť, vzrušovať a dojímať. Nechajme dokázateľné fakty historikom a užívajme si dobré filmy. Ja som si Bathory v kine užila, a keď vyjde na DVD za rozumnú cenu, určite si ju kúpim domov. ()
Galerie (60)
Photo © Jakubisko Film Slovakia
Zajímavosti (68)
- Ještě před smrtí Alžběty (Anna Friel) je divákovi sděleno, že zemřel Gábor Bethlen (Marek Vašut), což by odpovídalo roku 1614. Ve skutečnosti měl ale ještě v roce 1620 táhnout s českými nekatolickými stavy na Vídeň. (Kroup4)
- Juraj Jakubisko mal dohodnuté 3 natáčacie dni na Bytčianskom zámku, no pre ideologické nezhody s riaditeľkou archívu, ktorý sídli práve na Bytčianskom zámku, štáb od dohody odstúpil. (palo272)
- Během natáčení bylo snědeno přibližně 48 000 jídel, vykouřeno 210 000 cigaret, spolykáno 6 000 prášků proti bolesti a sepsán 1000 smluv. (duklak2)
Související novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
Reklama