Guvernantka

Film, který svým něžným a melodramatickým půvabem, lehce romantickou atmosférou a silnou ženskou osobností v popředí navozuje velmi silné pocity. v podstatě komorní dílko, které sice nepřichází s ničím novým, ale právě pro svou jednoduchost a čisté linie zůstane uvízlé v divákově paměti. Za mne 65%. (11.04.2021)

Film, který konejší jako mateřská náruč. Film, který vám učaruje svými nádhernými, místy až Vermeerovskými obrazy. Film, který je velmi působivým zachycením odhodlanosti a síly jedné krásné ženy a její osudové lásky. Film, který nám vyjeví v barvách, jak odlišné může být nazírat svět rozumem a nebo nahlížet na něj skrz krajinu svého srdce. Film, který v rámci příběhu o vzplanutí jedné femme fatale naprosto bravurně vykreslí rozdíly mezi mužem a ženou, křesťanskou a židovskou společností, stářím a mládím, vášní a konvencemi. Film, který už po prvním shlédnutí mám stejně tak rád, jako člověka, od kterého jsem jej dostal. (02.12.2009)

Pomalu, zvolna plynoucí, romantický, jako by zasněný film, který při zdánlivé konejšivosti vlastně skrývá docela silné drama o rozdílnosti kultur stojících tak blízko vedle sebe a o tom, že vždycky nejvíce toužíme po tom, co nám uniká. Nádherná výtvarná složka, do níž přesně zapadá krásná Minnie Driver. (21.08.2010)

Ukázkový charakter hlavní hrdinky. Mladá židovská divka se nechá najmout do rodiny s malou dcerou jako guvernantka. Rodina má sídlo na málo obydleném ostrově. Postupem času Rosina svede pána domu, poté jeho nezkušeného syna, nakonec jim ukradne vynález, uteče a zařídí si v hlavním měste výnosný byznys. Tomu říkám kariéra. Ale nevím, proč by se o takovýchto lidech měly točit filmy a snad je ještě obdivovat. Film se mi nelíbil, ba co víc, z pokrytecké zlodějky a ženy nízkých mravů Rosiny mi běhal po zádech mráz. Hvězdička je za Jonathana Rhys Meyerse, který byl už v mladém věku okouzlující. (27.05.2020)

Guvernantka je z těch filmů, které, když si pustím televizi jako kulisu k slastnému usínání, usnout nedovolí : pro jemný půvab Minnie Driver, která by se do kaskád svých vlasů mohla schovat, pro Toma Wilkinsona, který tu zdaleka není mistrem s trpaslíky z Full Monty, ale naopak charismatickým chlapem zahloubaným do objevu fotografie, pro Jonathana Rhys-Meyerse, z jehož vizáže a hraní mám husí kůži, pro estetickou stránku filmu, která je snad nejsilnější při aranžování guvernantky do nařasených látek, pro hudbu, kameru ..... pro překvapení, které bych si dala líbit i častěji. (08.10.2005)