Holka jako já - příběh Gwen Araujo

No... Že já si vždycky vyberu takhle "složitý", nebo nevim jak jinak to popsat, filmy. Je to rozhodně drama k zamyšlení, šokující, poučné, bezesporu výstřední a zcela určitě zajímavé, i když ne každý bude tenhle film chtít vidět. Upřímně lituji a zároveň obdivuji jeho/její matku, protože narovinu - já bych takový tlak, vyvíjený ze všech stran prostě nedal. (22.05.2013)

----- "Kromě tohoto byl úplně normální.“ … "Normální kluk ?“ ... "Normální dívka.“ ----- Od první minuty budete vědět, jak skončila dívka, která si říkala Gwen … a měla tu smůlu, že se narodila v nesprávném těle. Dostanete možnost nahlédnout do jejího života - a zároveň sledovat soudní proces s jejími vrahy. Je to příběh plný emocí - vyprávěný s citem ... a s pochopením, s jakým se za svého krátkého života Gwen až tak často nesetkávala. Závěrečná řeč její matky v soudní síni mě odrovnala - o to víc, že snímek vznikl na základě skutečných událostí. (06.01.2011)

Transwoman variácia na Boys Don't Cry, ale po každej stránke v horšom prevedení. Najväčší problém tohto filmu je, že sa snaží obsiahnuť príliš veľký časový úsek. Venuje sa hlavnej postave ešte od jej detských čias a spolu s krátkou stopážou, tým pádom nie je dostatok času na poriadne prekleslenie všetkých vzťahov a situácií. Veľa času sa ešte vyplytvá na vysvetľovanie rôznych stereotypov a klišé ohľadom trasgender menšiny. Takže sa neustále v deji skáče dopredu až príliš rýchlo a na nejaké emócie nie je čas. Čo je škoda, lebo herecké obsadenie je vydarené a fakt sa snažia. Ako niekoľkodielna miniséria by to fungovalo oveľa lepšie. V tomto prevedení film nič nové v tejto tématike neprináša a príbeh sám o sebe nestrhne. 5/10. (08.09.2020)

S tvorbou Agnieszky Holland mám problém. Udržuje si sice slušný standard, takže její filmografie neobsahuje vyložená zklamání, zároveň mě ale ještě nikdy nenadchla. Nikdy jsem ani na okamžik neuvažoval o nejvyšším hodnocení jakéhokoli jejího snímku. Holka jako já je natočena podle skutečné události a celá kauza, tedy brutální vražda transvestity s následným soudním procesem, představovala obrovský potenciál pro natočení napínavého dramatu s morálním apelem. Bohužel ve výsledku jde o film, který se za pár dní vytratí z paměti, narozdíl od tématicky zpřízněných kousků, jako je Vojákova dívka a Kluci nepláčou, které se mi spolehlivě vybaví i po letech. Poctivé 3* a víc ani ťuk. Celkový dojem: 60 %. (22.10.2013)

Když je kluk chlap a holka ženská od narození, je to terno, ale mezitím je bohužel spousta odchylek, na které si společnost a především rodina, těžko zvyká. U tohoto přesvědčivého televizního filmu (jak jinak, když ho natočila jedna z mých nejoblíbenějších režisérek) mě stejně pořád svádí srovnání s http://www.csfd.cz/film/29419-kluci-neplacou-boys-dont-cry/. Všichni máme v toleranci jakýchkoli odchylek proti normálu ještě velké rezervy.... Ale když přijde kluk první den do školy s namalovanou pusou, to je bez komentáře... (17.11.2009)