Strážci - Watchmen

Zfilmovaná LIGA VÝJIMEČNÝCH je důvod, proč se Moore od komiksových adaptací svých děl distancuje, protože je koncept zpřístupněn co nejširší divácké obci a jsou obroušeny všechny ostřejší hrany. Z PEKLA je vyvedenou žánrovou, detektivně-horrorovou podívanou, která ale zplošťuje komplexní grafický román do podoby šestákového dobrodružství. V JAKO VENDETA je zase aktualizací, která více než myšlenkovou bohatost a nadčasovost komiksu přebírá mooreovské vypravěčské postupy a dovádí je dál. Ani o jedné z výše zmíněných bych nemohl říct/napsat, že se jedná o výborný film a zároveň i výbornou adaptaci komiksu, což naštěstí u STRÁŽCŮ - WATCHMEN neplatí: nejoceňovanější grafický román všech dob je překlenut do filmu, jenž plně a nedivácky využívá jeho komplikované formální stránky a všechny podstatné a podnětné myšlenky byly zachovány._____ Film cílí na fanoušky předlohy, ale nejlepší je ve chvílích, kdy se vydá zcela vlastní cestou a v duchu mooreovského rukopisu rozšíří fikční svět o další události z alternativní historie, přitvrdí či mírně pozmění klimax. Prostřednictvím zpomalených či zrychlených záběrů, a to třeba v rámci jednoho záběru, umocní daný moment, protože na rozdíl od 300 se zde nejde na efekt, ale vše je úslužné celku a efektivní. Díky chytře zvolené hudbě ironicky oglosuje či emociálně zvýrazní scénu, za pomocí rozmanité choreografie dá divákovi pocítit fyzickou bolest postav._____ Podstatu rozporuplného přijetí nevidím v tom, že znalci předlohy hodnotí kladně, protože si vystačí s rozpohybovanými obrázky, a nečtenáři se ztrácí v časových a prostorových rovinách i v postavách, a tak se nudí a hodnotí záporně. Pokud nějaký film překlápí vyprávěcí strukturu komiksových STRÁŽCŮ, pak je to Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ, ve kterém jsou informace distribuovány prostřednictvím novin, televizních reportáží či letmých náznaků, každá scéna funguje jako uzavřený celek s vrcholem a přitom zapadá i do "většího obrazu". Snyder totiž alespoň kinoverzi zbavil rámování (žádné citáty, žádné osudy vedlejších postav uzavírající kapitolu), a tak je film popoháněn postavami, nikoliv motivacemi či McGuffinem (kdo zabil Komedianta?). Naladit se tak na meditativní, v podstatě filozofující (nikoliv filozofické) a politické (nikoliv politizující) dílo je ohromně složité, ale kdo to dovede, ten musí uznat, že STRÁŽCI - WATCHMEN lépe natočit nešli. A obdivovat přitom nekompromisnost, s jakou "blockbuster" za víc jak 100 milionů dolarů vyobrazuje sex a násilí, dokonce otevřeněji než v komiksu. 10/10 Director´s Cut: Obavy, že režisérská verze pouze doplní to, co bylo v komiksu, se naštěstí nenaplnily; přesto má svým feelingem DC mnohem blíže grafickému románu, protože onen hnus (který jsem pociťoval při čtení, ale ne při sledování kinoverze) je přítomen. Prodloužením valné většiny scén se pozměnilo jejich vyznění, kdy se z jízlivého černého humoru stala poctivá deprese (cokoliv s Rorschachem, především pak rozhovor s psychiatrem/psychologem), nové scény poté lépe prokreslují postavy (Sůva), ozřejmují jejich motivace (Komediant, Ozzy) a dodávají na působivosti (závěr). Přidání více sexu (prodloužená "Hallelujah") a násilí (napadení Hedvábného přízraku a Sůvy v uličce, vietnamský flashback, útok na Veidta, vysvobození z vězení) není samoúčelné a mnohem komplexněji se zde pracuje s jednotlivými emocemi: mistrovsky natočená scéna vraždy jedné vedlejší postavy, ve které se střetává - stejně jako v celém filmu - minulost s budoucností, je zakončena černohumornou tečkou. A teď bych prosil speciální edici se zakomponovanou TALES OF THE BLACK FREIGHTER, děkuji. (05.03.2009) (méně) (více)