Létající Skot

Grahama Obreeho si velmi dobře pamatuji z jeho závodní kariéry, kdy působil jako exot. Člověk jenž si vyrobí kolo z pračky a pak na něm překoná rekord v hodinovce v absolutně necyklistické poloze , člověk jemuž světová cyklistická asociace házela klacky pod kola a do loukotí, a člověk který nastoupí k silniční časovce na mistrovství světa s jedním převodem (to už ve filmu nebylo obsaženo), takový člověk si rozhodně zaslouží film o sobě. Jsem rád že byl natočen a že Graham Obreee nezůstal zapomenut. I tato doba má své hrdiny a nemusí to být přeplácení fotbaloví kašpárci. (16.02.2009)

Ač založený na skutečných událost, po scénaristické stránce poněkud mělký příběh cyklistického šampióna Graema Obreeho, který se k cyklistice dostal především tím, že se řídil heslem - kdo uteče (ujede) vyhraje. To když zdrhal před svými šikanujícími spolužáky. Tedy alespoň podle onoho nepovedeného scénáře. Jonny Lee Miller ovšem svého poněkud výstředního hrdinu zahrál velmi dobře. (07.12.2008)

Snímok síce zapadol presne do okruhu slušných športovo-motivačných snímkov, no v emotívnej rovine však ani nepriniesol so sebou nič nové, nič také čo by vyčnievalo nad ostatné. Príbeh samotný je ale zaujímavý a plný prekvapení. Možnosť sebarealizácie zdá sa nepozná hraníc, stačí obyčajná práčka a super bicykel je na svete... Dobre sa na to pozeralo. Slabší nadpriemer. 70/100 (05.01.2019)

Nikterak dramatickým způsobem zpracovaný "životní příběh" slavného cyklisty. Létající Skot se pohybuje spíše v poklidných, příjemných vodách, s občasným zašploucháním amerického patosu a otřepaných, papírem šustících frází. Jonny Lee Miller je sympaťák, ale jinak mě svým výkonem moc neohromil. Brian Cox tradičně skvělý. Obsažný dialog, který vede Brian s Jonnym kdesi u vody mi byl pocitově více než blízký. Ale Billy Boyd... ten roztomilý, rozkošný a nevinně působící malý chlapík dokázal s klidem zastínit i tu hlavní bicyklistickou hvězdu:) Pipin shodil kudrnaté vlásky, oddechl si po cestě "tam a zase zpátky" a vydal se trénovat svého kamaráda. Možná aniž by tušil, kolika lidem se ve filmu bude líbit více on, než závodník Graem Obree. Mně rozhodně:) (04.01.2012)

Vzhledem k tomu, že dráhová cyklistika mně nic neříká, ale vezu se na cyklovlně fanouška, který televizně absolvoval pokoronavirovou Tour de France, rozčílil se u výroku a potrestání Peťky Sagana, radoval se z vítězství Alaphilippa, srdcaře a bojovníka, jede v Giru a tomu Saganovi fandí a křičí, těší se na Vueltu, ale pak mu zmehne před profi trenažérem a proklíná úspěšné české kluky, co v Americe hodili na trh svůj patent Rouvy, ba i výrobce jiné, tak jako poctu všem šlapajícím bláznům jsem dala tenhle snímek, snímek o tvrdohlavosti, touze, ale také o temných chmurách v hlavě, které, když jim to dovolíte, postupně zabíjí vaše JÁ, a pak i definitivně tělo. Co dodat, před bojem tohoto skotského šampióna se lze jen sklonit. Musela jsem uznat, že cyklisté mají společný určitý druh povahy, protože jsem u scény řezání sedla pilkou přesně viděla přítele, který by navrch to kolo rozmlátil a rám by napařil panu mezinárodnímu předsedovi kolem krku. A protože je film britský, je úplně jedno, jestli se děj odehrává v současnosti nebo 1920, kromě trochu drobností, jako občas kupodivu novější auto či dětský kočárek, to stejně nepoznáte, furt stejně ošklivo. Tu čtvrtou hvězdičku dám, pro všechny ty cvoky v sedlech. (07.10.2020)