To, co dýchám

Filmy o emocích a podobenství s nutnou dávkou fantazie jsou moje krevní skupina, tenhle je jeden z nich. Jak někde psali, že budeme spokojeni s herci a skládáním mozaiky, nemůžu než souhlasit. Neřeším nelogičnosti děje, protože je plně zakrývá perfektní režie, nápaditý scénář, propracovanost charakterů a vynikající výkony herců. Začalo to vystrašeným Forestem, pak přišel zlatý hřeb v podobě Brandona, který mi učaroval (proč proboha nedostal už dávno akční roli?) stejně jako kouzelná Sarah.Trio doplnil opět v roli kliďase neméně skvělý Kevin Bacon a Andy v roli tvrdšího Kmotra vše uzavřel. Celek plný nečekaných zvratů pěkně šlapal bez jediného okamžiku nudy a závěr v podobě naděje a nového začátku, mi připomněl jak velkým darem v životě člověka je "obyčejný" smích. (31.07.2011)

Je to smutný, občas zamilovaný, ale celkově je to osud! Výborná hudba táhne celý film, hlavně když je sound jen bicí plus se časem přidávají kytary - v některých scénách to bylo neskutečně dobře využito. Fraser podal nejlepší výkon, co jsem zatím u něho viděl. Zbytek hereckých hvězd hrají taky dost nadprůměrně a díky tomu si ten filmek pořádně užijete. Scénář se velmi povedl. 90 %. (11.03.2008)

vobec by som to neprirovnaval ku crashu, pretoze prepojenie postav a zvraty tu boli skor taka strnule a neflexibilne..postavene ako naschval...a jedine pribeh stastie stal zato...musim vsak pochvalit hudbu, ktora bola zjemnovala cely pribeh, ktory bol akokeby postaveny cely narychlo, zbuchany za 20 minut... (20.03.2008)

Prekvapivo dobre fungujúca mozaika príbehov s naozaj dobrým hereckým obsadením. Škoda, že F. Whitaker nedostal väčší priestor, ale na tú 90 min. stopáž dostal v podstate každý herec dostatočný priestor na to, aby vás presvedčil, že práve jeho part je v mozaike tým lepším. Ťažko povedať, ktorá linka príbehu je najzaujímavejšia, pretože sú vzácne vyrovnané, príbeh slušné odsýpa a nemal som čas pozerať na hodinky. Remeselne slušne odvedená práca, mierne mi vadila iba trošku nerealistická Fraserova predvídavosť, ale našťastie nebola najdokonalejšia, takže prižmúrim oko a dávam štyri. Film 80%. (21.04.2009)

Nic, co by mě překvapilo, provázanost osudů v labyrintu životních epizod tady byla už několikrát a troufám si říct, že určitě sofistikovanější, nicméně, v případě The Air I Breathe mě zaujala (mimo sympatického osazenstva) především hudba, jako by to byla ona, kdo určuje děj, tempo, emoce i chování postav - chvíli nespoutaná, úderná, vzápětí něžná, romantická i nahánějící strach - vše ostatní působilo jako její doplněk, a tím byl pro mě film odlišný a zajímavý. (22.06.2012)