Bratři Bloomovi

Kolísavé tempo, přepálená délka, od druhé třetiny rozplyzlost a na můj vkus málo Marka Ruffala. Ale! - - - Film je dělán s láskou; má výtečnou kameru, skvělé řešení scény a několik opravdu úžasných nápadů, za které si Brothers Bloom sympatie určitě zaslouží. Do celovečerního formátu bohužel nedotažené. (21.09.2009)

Rian Johnson si usmyslel, že když uspěli Obvyklí podezřelí nebo Dokonalý trik díky svým dokonale napsaným scénářům, tak uspěje i s touto zápletkou. Jenže se spetl. Bratři Bloomovi mají stejné téma, jenže špatně technicky i dramaturgicky zpracované. Ze začátku se bez problémů do příběhu dostanu a i na některých pár sekundách se pobavím, jenže od poloviny filmu je to téměř předvídatelný a tempo je čím dál pomalejší. Což by právě takhle nemělo být. Kdyby měl film minutáž jen kolem 90ti minut, tak by se to možná dalo zkousnout. Takhle to ztrácí svoje kouzlo překvapení. Film Prestige trvá více než dvě hodiny a přesto se divák ani na vteřinu nenudí a navíc neví, co se bude dít. A mimika Rinko Kikuchi byla místy teda hodně nepovedená. Nejedná se náhodou spíš o parodii než o dobrodruzný film se zápletkou? (10.10.2009)

Nenápadná ale v některých chvílích překvapivě kvalitní podvodnická komedie. Film má obrovské plus v dvojici Brody-Weisz (Ruffalo je velice nevýrazný a na jeho místě bych si představil tucet lepších herců) ale i obrovské mínus v tom, že kvalita a tempo filmu je dost nevyvážené. Je zde řada opravdu povedených a vtipných scén ale v některých částech film doslova stojí na místě. Vypadá to asi jako jízda v autě, které střídá pátý a druhý rychlostí stupeň častěji než je zdrávo. Za těch pár výborných scén to ale rozhodně stojí. (21.03.2010)

Příjemně stylizovaná, ale nakonec neukočírovaná komedie, která se režisérovi rozpadla mezi prsty. Skvělému hereckému obsazení jasně vévodí úžasně ztřeštěná milionářka Rachel Weisz, naopak Ruffalo a Brody jsou hodně nevýrazní a nezábavní. Čtveřice hlavních hrdinů je vláčena po celém světě, všichni intrikují, až je z toho nakonec taková smotanina, že jsem se jednak ztrácel v ději a jednak mě to přestávalo bavit. Našince potěší část filmu odehrávající se v Praze, která navíc díky skvělé lichotivé kameře působí jako učiněný ráj na zemi. Čili za tu krásnou Prahu, za božskou Rachel a za scénu, kdy se Brody nechá na kole srazit žlutým sporťákem dávám tři hvězdičky...... (17.09.2010)

Mám rád povedená absurdní dramata a tohle se ze začátku vyvíjelo jako jedno z takových divadelních dramat, ač ve filmovém a tím velkorysejším podání. Bohužel ve druhé polovině film ztrácí dech, protože se až moc snaží o příběh a o emoce. Přitom do té doby to bylo rozehráno velmi dobře. Najednou se vytratila i ta absurdita, což byla škoda. (26.03.2014)