Alita: Bojový Anděl

Překvapivě dynamický a kompaktní spektákl napráskaný scifi udělátky a přehlednou akcí od trash režiséra, který si jen tak odskočil od svých typicky známých garážovek. Je cítit ten typický béčkový feeling špinavého města a všech těch prazvláštních robo-human kreatur, zároveň tam ale je patrný dohled Camerona a to především ve chvíli, kdy se vypráví klíčové části nosného příběhu, či v momentech, kdy nálety kamery snímají město na obloze, či divokou "autodráhu". Kéž by takhle rozpustile a svěže vypadaly všechny ty rádoby scifi/cyberpunk výtvory posledních let v čele s Ghost in the Shell apod. (22.07.2019)

ALITA: BOJOVÝ ANDĚL je pozoruhodný úkaz, o kterém se z nějakého důvodu u nás tvrdí, že je to jeden z vypravěčsky nejsoustředěnějších Rodriguezových snímků (nejspíš díky Cameronově podílu na scénáři). Přitom nic tak v dobrém slova smyslu vykloubeného, kombinujícího ne zcela kompaktní tradice, jsem dlouho neviděl._____ Na jednu stranu je zde snaha o "cameronovsky" klasické vyprávění, kdy je celek strukturován kolem rozhodnutí jednající protagonistky, přičemž do konfliktu přichází osobní a pracovní rovina (odhalení, kam "otec" chodí ven, následování jeho příkladu pro odhalování minulosti, finální jízda přerušená problémy přítele). Na druhou stranu je toto vyprávění po vzoru anime či manga zastavováno, aby se - zejména v prvním aktu - budoval svět příběhu, postupně se odhalovaly jeho pravidla... a vše bylo na konec podřizováno tématu dospívání/nalézání vlastní identity, a tak je jasný cíl stanoven až v epilogu a milostná romance má dost nehollywoodské vyústění. A na třetí stranu, protože tato kombinace dvou odlišných tradic nemůže pohromadě fungovat, přichází "rodriguezovská" inklinace k braku: skokové změny v profilaci postav a jejich jednání (např. "otec" a jeho nelibost sportu, "matka" a její uvědomění), plundrování volných motivů a visících příčin (např. gang a rozkládání na součástky), náhlé tonální přechody a změny způsobu inscenování předkamerového prostoru odvisle od daného žánru (horor, akce, romance...), příčinná provázanost sledu scén spíš než snaha o soudržný celek._____ ALITA: BOJOVÝ ANDĚL je pozoruhodná adaptace proto, že zatímco jiné hollywoodské si předlohu uzpůsobí západním normám a konvencím (GHOST IN THE SHELL, DEATH NOTE ad.), Cameron et al výsledek uzpůsobili svým požadavkům. Bylo jich víc a třou se, o to zajímavější to je. (21.02.2019)

Překvapuje mě, že napojení na mangu/anime není jen povrchní, ale celkem hluboké sžití s tradicemi, takže předpokládám,ž e američtí scenáristé přistoupili k materiálu celkem citlivě. A to v takovém detailu, jako je pseudoněmecký název bojového umění, který v sobě nese kus posedlosti Japonců pro jakkoliv nesmyslné odkázání se na evropskou kulturu. Pak je tu taky nepřirozená provázanost příběhu s vymyšleným sportem, který hraje pro život postav automaticky důležitou roli, 300 letá dokonalá žena submisivně přijímající roli dcery, protože tak (z nějakého důvodu?) fyzicky vypadá, tajuplné postavy mimo dobro a zlo nedotknutelně procházející děním (Connelly), naivní hrdinové s naivními cíli, kteří musí bojovat epické bitvy, i když by se radši od rána do večera hubičkovali.... a tak dále. Problém je, že všechny ty věci, které jsou nepochybně nesmysly, jsou v japonských seriálech/komiksech rozprostřené mezi desítky epizod/čísel a každý nesmysl je do až nesnesitelného detailu okecán tak, že jeho funkce pro příběh a psychologii postav se jeví zásadně a nevyhnutelně - kdežto v Alitě to vychrleno celkem překotně a bez skutečného zájmu a možnosti emocionální - hrdinka je nadšená z toho, že poznává svět ghetta a je to pro ni očividně pozitivní zážitek, takže je těžké chápat, že bychom měli toužit spíš po městě v oblacích, které se v tu chvíli naprosto zbytečné. Emoce a motivace postav se mění nahodile a skokově. Alita je jako rešerše na námět na anime bez toho, co dělá anime tak působivým. A místo toho zbývá jen pokroková digitální animace, která mě ale upřímně řečeno sama o sobě moc nezajímá, když není využitá k něčemu lepšímu. 5/10 (08.02.2019)

Otázka, která mi nedá spát: Proč na ni nevypsali odměnu, když má tak nežádoucí cíl? OK, fuck the logic. Stejné jako nedávný výlet do Oasis (akorát míň geekovský a víc "lidský"). Vizuálně nemám, co vytknout, příběh je ale tuctový, šablonovitý a vedlejší postavy jsou jen prazvláštní figurky bez života. Musím se podívat, ze kdy je originál a jak moc se ho tvůrci drželi, protože aktuálně je pro mě "Alita" slepenec cca. deseti jiných sci-fíček. 3,5* a nějak si neumím představit, jak by ten pár mohl fyzicky fungovat... Dvojka být může, ale když nebude, srdce mi to nezlomí. (08.02.2019)

// Na můj vkus až příliš hřejivá cyberpunk pohádka, která rozhodně má svý momenty, a to v podstatě všechny akční scény, má dokonce i pár zajímavých postav, ve výsledku to ale prostě není taková přelomová událost, jakou bych si od toho asi přál. Což je trochu divný, vzhledem k tomu, jak byly před filmem moje očekávání na nule a pak je CGI Rosa Salazar se svýma potuněnýma hnědýma kukadlama vystřelila až někam na Měsíc. V žánru je toho ale málo, a hláška "It's all or nothing with me" je hodně deserving. Solidních 7/10. (14.07.2019)