Reklama

Reklama

Kapitoly ze života slavného dramatika, které inspirovaly jeho tvorbu,... nebo naopak. Historický životopisný snímek Moliere je volně inspirován divadelními hrami Měšťák šlechticem (1670) a Tartuffe (1664) Jeana-Baptiste Poquelina zvaného Moliere. Čtyři nominace na francouzské výroční Césary sice neproměnil, ale na MFF v Moskvě 2007 získal Diváckou cenu a Fabrice Luchini Stříbrného sv. Jiří.
V roce 1644 je Molierovi (Romain Duris) teprve dvaadvacet let. Topí se v dluzích, pronásledují ho exekutoři, ale tvrdošíjně inscenuje tragédie, přestože se mu v nich ani trochu nedaří. Jednoho dne, poté co je uvězněn netrpělivými věřiteli, zmizí neznámo kam... Zámožný Jourdain (Fabrice Luchini) mu totiž nabídne, že za něj dluhy zaplatí, ale na oplátku musí Moliere využít veškerý svůj um a pomoci mu získat srdce jedné ovdovělé markýzy. Moliere přijímá a v převlečení za kněze se ocitá v Jourdainově paláci (natáčelo se na zámku a v parku Vaux-le-Vicomte) a snaží se svého hostitele naučit hereckému umění... (Česká televize)

(více)

Recenze (37)

zuzka236 

všechny recenze uživatele

Mávala som taký dojem, že samotní Francúzi nevedia točiť dobré filmy, aspoň pre mňa poväčšinou nemali až také grády, pokiaľ sa na ich tvorbe nepodieľali aj iné krajiny (USA, či GB), ale po tomto malom skvoste som bola milo prekvapená, ako komédia síce neexcovala a ja som sa neváľala od smiechu na zemi, ale celkový dojem bol príjemný. Krásne historické interiéry a exteriéry dodávali akúsi eleganciu tejto francúzskej komédií. Pre niekoho len priemerný film, pre mňa - dalo by sa kľudne povedať - blažený zážitok. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Překvapivě příjemný a svěží historizující film, který nejen těží z Moliérových her, ale přesně a přísně dodržuje jejich stavbu příběhu a jistou tragikomičnost.   Vždy mne potěší skutečně dobře udělaný film. Myšleno po filmařské stránce protože je to umění jako každé jiné. A pokud dokáže někdo na filmové plátno převést divadelní hru v modernějším střihu, která navíc dodržuje všechna pravidla žánru i moliérovského pojetí, je to zážitek o to zajímavější.  Podobný film je sice určen široké veřejnosti, ale myslím kromě Francie jej široká veřejnost nemusí moc ocenit. Nestřílí se tu, nemá to dravý soundtrack, nemá to kymácivou kameru, a i když je střih docela rychlý, ne natolik, jako u moderních fláků. Navíc se zde hraje na skutečné emoce, které postavám přes jejich nadhled věříme. Vůbec herecké výkony jsou ozdobou tohoto filmu (s výjimkou Ludivine Saignier, která pode mne hraje stále stejně a samu sebe, asi jako naše Anna Geislerová) a představitel Jourdaina,  Fabrice Luchini, svou mimikou obličeje i gesty jen perlí. dokáže vyjádřit pošetilce, stejně jako náhle prohlédnuvšího muže. Podobný herecký koncert jsem neměl možnost ve filmech posledních let moc vidět, Příběh vypráví fiktivní osud Moliéra, než se stal slavným. Rád by hrál tragédie, ne komedie, ale divadlo je ve finančním úpadku. A tak přijme budoucí Moliéra nevýhodnou zakázku. Naučit herectví venkovského zbohatlíka, který tak chce zapůsobit na mladou dívku z místního vyhlášeného salonu. Přitom Moliéra začne přitahovat zbohatlíkova manželka... a vztahy se začnou komplikovat a každý musí nakonec obětovat kus sebe. A je otázkou, nakolik si z toho vezme ponaučení pro sebe a svůj život. Velkým kladem filmu jsou životné postavy. I když cítíme z celé realizace určitou nadsázku, frašku, humor, nikdy nepřesáhne hranice uvěřitelnosti a vždy je zed prostor pro určitý jemný psychologický vhled. Vynikající je i kamera, výprava a použitá hudba - nejenže neruší, ale dokonce dotváří atmosféru vyprávění, což je rovněž velký kus umění.Takže velice příjemné překvapení letošního roku, alespoň pro mne. Filmaři, kteří ovládají filmařské (a nejen to) umění, si zaslouží ocenit.  Žel, pro DVD samotné žádné větší ocenění mít nelze. Načíná je protipirát, dvě reklamy, tři plus dvě upoutávky, a až na jednu výjimku ty samé najdeme v hlavním menu, jinak nic tu nemáme. České podtitulky jsou na solidní úrovni, jen mne dere to neustálé používání nářečního a nespisovného výrazu "přeci" - a taky, když se plete 2. a 4. pád u zájmen - viz níže. ()

Reklama

mortak 

všechny recenze uživatele

Tak po Shakespearovi přišel na řadu další mistr divadelního pera, Moliere, přičemž jsme se dozvěděli znovu to samé. Jak Shakespeare, tak Moliere, byli mladíčci hlupáčci, a teprve láska k osudové ženě jim dodala tu genialitu. Ta láska musela trvat jen pár dní (z manželského pekla vzejde tak Homer Simpson), takže zde máme vdanou ženu (u Shakespeara máme málem vdanou ženu), a díky ní vytvořili nějaké to známé dílo - u Moliera Tartuffe, u Shakespeara Twelfth night. Tak konečně víme, že bez žen by žádní géniové nebyli, že všechno, co muž napíše, má od ženy - sám by na to nikdy nepříšel. Při sledování této slátaniny jsem vzpomínal na Bulgakovův Spolek Hipokritů (Moliere u dvora) či na Sartrova Keana. Ti popsali stav herců, kteří žili na úrovni prostitutek, zábavně a přesto přesně. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

"Těší mě,.... Moliére." K vašim službám múzy spanilé. Tak pravila krev "harlekýnského" ražení, dvora komediálního dvoření, smíchu zdvořilého tvoření. Talent umělcův nechť rozprostřen je do všech stran, ve kterých nechávám promlouvat skupenství svého já, zasazuji myšlenky chápavé, brkem fraškovitě veseloherním sahám na pomyslné "zlato" obhajobou mas z charakterových pavučin složených. ()

Sofia 

všechny recenze uživatele

Molière je kostýmní historický film, který v sobě spojuje prvky frašky a tragédie, tak jako Molièrovy divadelní hry. Oslovil mě svým humorem, nádhernou hudbou a také skvělými hereckými výkony (zvláště některé mimické kreace Fabrice Luchiniho v roli Jourdaina, u kterých jsem se doslova prohýbala smíchy). Film byl nominován v několika kategoriích (nejlepší kostýmy, originální scénář, herec ve vedlejší roli – Luchini) na francouzského Césara. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo ve francouzských lokalitách Le Mans, Senlis nebo Paříž. (Terva)
  • Snímek byl volně natočen podle divadelních her Jean-Baptiste Poquelina "Le Bourgeois Gentilhomme" z roku 1670 a "Tartuffe" z roku 1664. (Terva)

Reklama

Reklama