Stáhni mě do pekla

,,Slyším ten hlas. Je pořád hlasitější.“ ,,Možná Vás někdo proklel?“….. Je to přesně tak. Když bába s dráty ze sešívačky v čele řekne ,,LAMIA“ je to v prdeli. Film, na který jsem se moc těšil není tak strašidelný, ale určitě je zajímavý. Než nastane den TŘETÍ, jsou tu očekávané serepetičky – hýbající se zákusek atd., atd. nebo spousta hnusu. Občas přeběhne mráz po těle, víc než hrůza – spíš lekání. Jistě na tom má podíl i hudba Ch.Younga. Ano, je to výborně udělané, ale přiznávám, že jsem čekal víc. Takovej moderní ,,DUCH“. Není to málo a vlastně to i stačí. PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE *** NAPĚTÍ ** (24.10.2009)

Hm, s timhle filmem je to těžký, protože prostě nejsem a nikdy nebudu příznivcem hororů. V poslední době jsem viděl spíše náhodou (ani jednou jsem neplatil) ještě dva další horory, Zrcadla a Sirotčinec. Zatímco Zrcadla stavěly pouze na lekačkách, tak Sirotčinec obsahoval výbornej závěrečnej zvrat, který mě ohromil. No a Stáhni mě do pekla spadá někam mezi. Na jednu stranu je tu dost lekaček, ale zase je to vyváženo velkou dávkou humoru a přiznám se, že jsem se smál a dost:) Občas si to Raimi vymyslel dokonale. Ale nejsem fanoušek hororů a ani na tenhle film už se asi nikdy podívat nehodlám...tak dám alibisticky tři*. (16.06.2009)

„Teraz stojím pred tebou. Ponížená. Ale onedlho prídeš za mnou prosiť ty.“ Sam Raimi a Peter Jackson pozoruhodne striedajú veľkofilmy (SPIDER-MAN, PÁN PRSTEŇOV) s nízkorozpočtovými gore/splatter horormi (BRAINDEAD – ŽIVÍ MŔTVI, EVIL DEAD), komornými drámami (NEBESKÉ STVORENIA, JEDNODUCHÝ PLÁN) a malými mysterióznymi horormi, kde ide skôr o atmosféru, než o krvavé fľusance (TAKMER DOKONALÝ ZLOČIN). Raimiho STIAHNI MA DO PEKLA je fajn oddych. Hoci ponúka presne to, čo čakáme (vrátane ľakačiek), aj oddych treba vedieť nakrútiť. Raimi z jednoduchého scenára (pripomínajúceho novelu Richarda Bachmana „Thinner“) vyťažil nie ani tak maximum, ako skôr... dosť. Výživná masa mäsa s atmosférou, humorom, sem-tam sviežimi nápadmi (hrdinkin priateľ dievčaťu verí, čo je v žánri nečasté, v 80% iných hororov by ju okamžite poslal k psychiatrovi) striedmymi no presnými hereckými výkonmi (Lohmanová, Long, Paymer) a nečakaným záverom na železničnej stanici. Hoci Raimi opätovne dokazuje, ako má rád „vizuálne detaily“ (a nechutné fyzické záležitosti mu stále nie sú proti srsti), stratilo to dravosť. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/duchovia/116-stiahni-ma-do-pekla-60- Polus Bratislava 2009 (16.09.2009)

Raimi se se svým Drag Me to Hell sice částečně vrací do "svých" osmdesátých let, ale nezapomíná používat ani to, co se naučil později v mainstreamových vodách. Myslím tím, že DMtH je přesně na takové hranici, kdy uspokojí hororového fanouška a současně pobaví a mírně postraší i "obyčejného" diváka. Přehnaná líbivost je jednou z opravdu mála věcí, co bych tak za sebe mohl vytknout. Strašidelné scény, humor a lekačky jsou naštěstí v takovém poměru, že se ve výsledku jedná stále spíše o horor než o komedii - podle recenzí jsem čekal vtipu mnohem víc (a byl jsem mile překvapen skutečností). Prostě něco mezi The Evil Dead a Evil Dead II. Perfektně fungují obě polohy, totiž když Raimi chce, abyste byli napjatí (popř. se báli), tak napjatí budete (v momentech, kdy se nebezpečí blíží), a stejně tak se mu podaří vás rozesmát (v momentech, kdy se nebezpečí ukáže v plné své kráse a začne vyvrhovat různorodé tělní tekutiny). 8/10 Horror movie of the year (18.06.2009)

Nejsmutnější na tom je, že nejsilnější pasáže filmu vlastně nemají s hororem nic společného. Kdyby se Raimimu nepodařilo přilákat krásku s hezounem do hlavních rolí, tak by divákům nabízel pouze pár plesnivých ksichtů jedné staré báby. To mu zřejmě došlo a na konci se snažil přitvrdit, tím však rozbil stavební kámen celého filmu a já nakonec musím jít ještě o jednu níž. (12.03.2011)