Rok vlka

Jak napsala uživatelka JANARYBA: "Obsah od distributora je perfektní.". Souhlasím. Bohužel je ale lepší než film samotný. Vykreslení bariéry mezi Sari a okolním světem v důsledku její epilepsie mi přišlo nějak nedopečené. Z mnoha situací je jasně vidět, jak je pro ni těžké žít normální život. Rozmazané vidění při potkání Ilariho na chodbě, vyloženě epileptická písnička a světelné efekty na večírku, a zvláště pak bazén a nutnost bydlení s někým, kdo by v případě záchvatu pomohl. Velice správně a komplexně podané, ale chybělo mi tam to hlavní - pocit tísnivosti a strachu. A přitom z chování Sari to šlo tolikrát tak dobře poznat, ale nějak to na mě nepůsobilo v té emotivní rovině. Nevím proč, možná je jen chyba na mojem přijímači :) Každopádně vizuální stránka věci je moc pěkná, ať už se jedná o ztvárnění záchvatů, záběry fakulty, venkovního prostředí, sexu. Děj je podaný prostým způsobem, občas až příliš prostým, a to je nejspíš i to, co mi zabránilo prožít tento film komplexně a nedát tak vyšší hodnocení, přestože kvalita jde opravdu vidět. Silné tři hvězdičky. (07.01.2010)

Rok vlka se opírá o filmaři téměř nedotčené téma, což dělá film divácky zajímavějším. Ale je škoda, že jenom "opírá", epilepsie totiž v příběhu ustoupila před porozuměním a láskou do pozadí. To mě nesmírně mrzí, protože epileptické záchvaty byly vyobrazeny naprosto precizně a na filmu jsou bezpochyby tím nejzajímavějším. Vztah profesora a studentky, dvou osamělých duší, kterým nikdo jiný nerozumí je obrovské klišé, tady to ale nepůsobí tak kýčovitě. Na jedno shlédnutí, přesto silný zážitek. (Mimochodem, která patnáctiletá holka se obléká jako pětačtyřicítka?.. (viz.profesorova dcera Lotta) ) (08.11.2012)

Nádherný príbeh o ľudskej zadubenosti a absurdných predsudkoch. Zároveň sa na snímok veľmi dobre pozerá, je to skvelo zahraté, nabité emóciami, v doprovode chytľavej hudby a prešpikované myšlienkami čo stoja za pozornosť. Fíni ma čím ďalej tým viac prekvapujú, súkajú jeden dramatický klenot za druhým, výnimkou nie je ani tento film. Ide o inteligentnú, dobre pozerateľnú drámu s jemnučkým romantickým pohladením a výsledným pozitívnym pocitom. 85/100 (31.10.2014)

OLLI SAARELA, ROK VLKA (2007) ___ Mám seveřany upřímně rád. Je to již pár let, co jsem začal nadšeně hltat svěže potměšilý pohled bardů skandinávské literatury na (tvrdý) život v tomto nepoddajném koutu Evropy (za všechny, románová sága Poloviční bratr). Pokud jde o v oněch končinách vzniklé filmy, mám o něco radši - byť jsem si vědom, že to je ničím neopodstatněný předsudek - je-li v jejich příbězích cítit pořádný mráz, nebo alespoň, což nemusí být totéž, mrazení (za všechny např. Insomnia, Andělé všehomíra či Mifune). Rok vlka měl slušný náběh v podobě námětu: téma dvou osamělých duší (beznadějně) utopených ve vlastních vnitřních světech, netrpí na pohled podvýživou. ____ Pravda, film má i svůj světlý okamžik. Zachvěl jsem se vzrušením, když jinak váhavý 'dřevorubecký' profesor mužně máchl zaťatou pěstí, a jedinou přesně cílenou ranou poslal k zemi někoho, o kom se důvodně domníval, že by mohl být jeho sokem v lásce. Jistě ani Sam Spade by to neprovedl důkladněji. Posléze však hladina vyplavovaných endorfinů počala klesat, a až do samého závěru se na tomto trendu nic podstatného nezměnilo. Namísto mrazení, obleva. ___ Chcete vidět vlka? Posledním skutečným vlkem na filmovém plátně byl nepochybně Jack Nicholson, to je ale způsobeno velmi prostým faktem: Nicholson vlka nehrál, nemusel; pokud to náhodou nevíte, on totiž VLK JE. (26.06.2009)

Kterej pták napsal, že je to romantický? To už těm distributorům hrabe? Tohle není romantika, je to drama se vším všudy, a že se tu někdo do někoho zamiluje z toho slaďák prostě nedělá. Skvělá a nekonečně zvláštní atmosféra a sympaticky nevšední postavy, které se setkávají s absolutním nepochopením okolí, protože odmítají žít podle diktátu společnosti. "Všechno, v co můžeme doufat, už tu je." Možná... (20.04.2010)