Heartless

Nádhera! Nemám rád důchodcovské spílání nad otáčivým momentem země, ale stejně: je možné, aby mě San Andreas či FIFA O7 dokopali k zabití otce a syna? Kde se vzala ta zloba? Z mediálních mas se stala chutná krmě pro nemyslící přežvýkavce. Jména hloupých na všech sloupích. Zloba oplácena zlobou a fatální začarovanej kruh, kterej dojde konce s posledním přeživším země vezdejší. Vsadím se, že to bude politik! Tenhle filmeček se mi přesně zabodl do názoru, kam tenhle svět spěje. A ač věčný optimista, pokorně se skláním před tímhle svinstvem, páčko souhlasím. Depresivní všelék! A Jim Sturgess bude jednou velkým hrdinou. 90% (09.07.2010)

Britský snímek „Heartless“ v sobě má určitý potenciál, dokonce i určitý hlubší než jen hororový přesah, ale ten je nevyužit a je příliš roztahaný na to, aby to dovedlo diváka strhnout. Dlouhý úvod, dlouhé hluché fáze. Tenhle film prostě neměl trvat dvě hodiny, na to nemá dostatečný potenciál, nemluvě o tom, že naláká na zajímavá jména (Poésy, Spall, Marsan), ale jejich potenciál absolutně nevyužije. (09.01.2020)

Nó.. příjemné překvápko. Sturgess vyniká mezi anglickými herci svou sympatičností. Ve snímku zaznělo pár duchaplných hlášek od poezie k filozofii. Děj filmu připomíná tak trochu jakoby celovečerák MISFITZ, akorát s jedním hercem. Líbilo se mi to a proto film zařazuji ke svým podkůžovkám :) (06.12.2012)

Zvláštní faustovské zamyšlení nad původem bezuzdného násilí. Bohužel jsem měl porblém s postavou Jima Sturgesse. Ne že by dotyčný hrál špatně, ale já prostě nemám rád uťáplé a narušené outsidery, kteří si pomalu nedokážou říct v sámošce o rohlík, co se mávnutím kouzelného proutku promění v pravý opak. Tady sice ta proměna nebyla tak radikální a vlastně spočívala jen v nově nabytém sebevědomí, ale než přišla, byl Jamie nesnesitelný. Tedy skoro do půlky filmu. Ale pak film nabral otáčky, bavil a potěšili i herci a o to víc mě mrzelo prvních 45 minut. 60% (16.09.2015)

Film mě docela mile překvapil. Začíná vcelku obyčejně, na odpudivém londýnském předměstí plném násilí a už jsem si říkal, že to bude další vcelku neoriginální výpověď o stínech naší současné civilizace. Tedy ono to o tom nakonec i je, ale navíc i se zajímavými surrealistickými nebo chcete-li nadpřirozenými prvky a s aspoň trochu hlubším filosofickým přesahem. Během filmu se dozvíme i pár moudrostí, třeba že války jsou hnací silou vědeckotechnického pokroku, což je bohužel stará známá pravda. Je tu i jedna velice roztomilá vraždička po aztéckém způsobu mimořádně odporného homogigola (i když ne pazourkovým nožem, nýbrž kinžálem). A zajímavý je i konec filmu. Víc nebudu prozrazovat, kdo chce, ať se na něj koukne a udělá si názor sám. (26.02.2013)