Malé rodinné vraždy

obsahuje SPOILER...k francúzskemu cyklu filmov inšpirovaných Agathou Christie som sa dostala úplne opačne,než boli vytvorené...podľa časovej postupnosti vznikli ako prvé práve 4-dielne Malé vraždy v rodine,neskôr pokračovali sériou samostatných filmov tiež s komisárom Larosierom a inšpektorom Lampionom,aby po ich žiadosti o výmenu ich nahradili komisár Laurence a novinárka Avril ....zrejme autori neočakávalli úspech tohoto prvého počinu,lebo mňa úplne dorazilo,že vrahom bol naozaj Larosiere...osobne ma dosť sklamalo,keď vidím tie nízke hodnotenia-myslim si,že najviac nielen tejto minisérii ale aj nasledujúcim filmom uškodilo,že sa autori odvolávajú na Agathu Christie...isté inšpirácie jej príbehmi tam boli,ale francúzi to celé prekopali,nenechali kameň na kameni,fantasticky si vedeli vystreliť z predlohy,vniesli tam toľko života,humora,ľahkosti,že to mnohých zarytých Agatiných fanúšikov mohlo v hneve ovplyvniť hodnotiť neobjektívne..ja osobne zbožňujem nonšalantného,rozšafného Larosiera recitujúceho verše a tiez homosexuálneho Lampiona-obaja mi pripomínajú staré dobré francúzske filmy,kde sa humor,miestami až groteskný,miesi s brilantnosťou a hravosťou.....v Malých vraždách za zmienku stojí aj sexom v mnohých podobách nabitý treti diel /nezabudnuteľný je obzvlášť sluha,ktorý večer nabehne do izby k slúžkam a tie sa hlásia ktorú obsluži ako prvú/... (10.03.2019)

Co to má být? Tohle nemá s A. Christie nic společného, jenom postavy z jednoho románu. Vyměnit Poirota za spoustu sexu (jak hetero, tak homo a navrch grupáč a hlavně každý s každým) opravdu nebyl dobrý nápad. Navíc je děj opravdu rozvleklý, v prvním dílu mi přišlo, že většina scén je tam minimálně dvakrát. No hrůza, jsem zarytá čtenářka A. Christie, ale tento paskvil s ní nemá nic společného. (31.05.2011)

Pořídit Poirota bez Poirota bylo vcelku invenčním nápadem v tom smyslu, že dychtivý divák během šesti hodin trvání této televizní iscenace měl o čem přemýšlet a nač čekat. Že se posléze vyklube z poměrně nevýrazného homosexuálního začínajícího policejního inspektora se nedalo vytušit dříve než od konce třetího dílu. Určité rozpaky vzbuzuje první a třetí díl, které se pohybují na okraji žánru a dost často drhne i psychologie postav. Tento druh francouzské tvorby pro "masového" diváka však i při vědomí jeho limitů ve srovnání se svými bratranci - akčními filmy všech druhů a představitelných forem - obstojí i tak docela slušně. Pečlivá kresba prostředí, snaha udržet alespoň zčásti tajemnou atmosféru, to vše harmonuje s díly Agathy Christie. Oddechová ambice - o víc tvůrkyním ani nešlo - byla zvládnuta vcelku úspěšně obstojně osvojeným a prezentovaným řemeslem. (18.01.2012)

Po první epizodě prozatím za 3*, výborný Robert Hossein v hlavní roli./// Po druhé epizodě stále za 3*, zatím to je pouze průměr./// Ani další dvě epizody kvalito nezvýšili, ale špatné nejsou, rozhodně tato minisérie stojí za shlédnutí. Kdo je vrah je překvapivé, což samozřejmě dodává na zajímavosti. (15.11.2009)

To podstatné a nejdůležitější z Agathy Christie scházelo - Hercule Poirot. Francouzi tuhle detektivku pojali po svém, musím konstatovat, že se jim docela vydařila, pokud nebudu lpět na všech detailech. Nejvíce mě rušila délka, připadalo mi, že celá minisérie je nesmírně natažená a spousta postav nadbytečných a jejich osudy nepodstatné. Klidně se mohlo jednat o dvoudílný film. Pointa s vrahem dostála "agathovských¨ tradic v tom smyslu, že jej divák jen stěží odhalí. (08.12.2009)