Navždy spolu

No nebylo to vůbec tak špatné, jak jsem předpokládal ve chvíli, kdy jsem tuhle smáčírnu kapesníků pustil k učení jako guilty pleasure křoví. Sice se divák dočká dostatečného počtu očekávaných romantických klišé, nicméně v určitých momentech příběh docela překvapuje a nedává divákovi asi úplně to, co ve skrytu duše a s kapesníkem po ruce očekává. Zvlášť zajímává je nejasná povaha hlavní hrdinky, která je navzdory všem principům žánru chvílemi docela kráva a hlavního hrdinu tak nutí se zamýšlet nad tím, má-li to celé vůbec cenu. Celkem mile mě překvapil i samotný konec, stejně tak i ústřední duo, které neprudilo tolik, jak by se asi dalo čekat. 6/10 (11.01.2016)

Jedno óóóbrovitánské klišé, jehož jedinou naději zabíjí ne zrovna šťastně zvolený překlad názvu. Channing je sympatický, Rachel miluju, natočeno dobře, hudba výborná, spousta sladkých řečí a závěje křišťálově čistého sněhu. Přesto se nedostavilo pražádné mrazení v zádech nebo touha vytrhnout sousedovi jeho holku a vybrečet se jí na rameno... Inu, když se moc tlačí na pilu, větev se zlomí. (30.03.2012)

No prvních deset minut pro mě bylo fakt nesnesitelných, strašně jsem se bála, že se to v tomto kýčovitém stylu ponese celý film. A hele, ono se to pak změnilo a vyklubal se z toho celkem v pohodě stravitelný romantický film, který se nesnaží příliš tlačit na pilu. S romantikou se to tady vůbec nepřehání a to je to největší plus. Je to film, který nijak negraduje, má pořád jedno tempo, tak místy může i lehce nudit. Rachel s Channingem vytvořili celkem pěkný pár a Channing mi po delší době nějak nevadil. Navždy spolu je film, který už určitě nepotřebuji vidět, na rande bych na něho taky nešla, ale neurazí, ani nenadchne. (24.03.2012)

Life's all about moments, of impact and how they changes our lives forever. Tam někde vzadu v hlavě vím, že by se mi to líbit nemělo, že bych se měl cítit provinile, protože The Vow je jen průměrnou romantickou komedií hrající na city pod hlavičkou instituce zvané "podle skutečné události", ale asi jsem se dneska ráno slušně praštil do hlavy + k tomu na závěr The Cure a jejich Pictures Of You, aby to v člověku jo rezonovalo...What's wrong with me? =)) (21.04.2012)

Po filme Milý John, ktorý ma takmer rozplakal, no pritom som si uvedomoval, že ide o film s citovým vydieraním, nie najsilnejším vzťahom, proste niečo, čo nebolo nejak skvelým filmom a bola to skôr agitka na rôzne spôsoby, tu som zažíval opäť niečo silné, kde mi Tatum nevadil, ba naopak si myslím, že sa ten chlap hodí na romantické filmy viac, než hocikde inde. No a Rachel McAdams? To je slniečko, slniečko, ktorej mimiku, pohyby, či účesy skrátka "žeriem". Ten úvod bol blbý, nanešťastie to tak zariadil život, vzhľadom na to, že je to podľa skutočného príbehu, v deji je proste všetko, čo vás asi pri téme amnézia a vzťah dvoch ľudí napadne, ale aj napriek tomu je to kvalitný film, ktorý síce emócie sem tam postráda, no nevydiera a je realistický, pochopiteľný a nie jednoduchý. Ja som si ten film celkom užil, aj keď opäť to postráda prvky kresťanstva a mnohých iných vecí, ktoré sú mne blízke a má to prvky kultúry, nad ktorou často priam krútim hlavou. Na takú Pomádu, či Titanic to nemá, no Hriešny tanec to u mňa napríklad prekonáva, možno by som ešte dodal, že je to také ako film Duch len modernejšie, no najmä je to americká obdoba Nae meori sogui jiugae. Ten je možno o percento, či päť lepší, no je možné, že pri oboch budete plakať. Dalo sa, určite by som netvrdil, že by ma to sklamalo, skôr som sa bál klišé, už keď som videl plagát, ktorý je tuctový. Škoda, že po filme s názvom Vow, nemôžem napísať len Wow. (09.09.2013)