Režie:
James FoleyKamera:
Ian BakerHudba:
Carter BurwellHrají:
Chris O'Donnell, Gene Hackman, Faye Dunaway, Robert Prosky, Raymond J. Barry, Lela Rochon, David Marshall Grant, Harve Presnell, Richard Bradford (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sam Cayhall, někdejší člen Ku-klux-klanu, čeká v cele smrti na vykonání rozsudku za rasisticky motivovaný bombový atentát, který provedl v roce 1967 a při němž zahynuli dva židovští chlapci. O celý případ se začne zajímat mladý advokát Adam Hall, který je Cayhallovým vnukem. Ten je rozhodnut objasnit onu smutnou událost za každou cenu a žádá pro svého klienta udělení milosti... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Tenhle film je můj nejoblíbenější z řady natočených podle knižních předloh Johna Grishama . Možná to nemá úplně ten nejzajímavější děj na světě , ale takové už Grishamovky prostě jsou . Za to to má ale velmi hlubokou myšlenku , kdy člověk ať chce nebo ne na konec soucítí s člověkem s kukluxklanu a uvědomíte si , jak hrozně zaslepeni lidi dokážou být , když se do takového či jiného klanu dostanou . Umřít pro ostatní a proč vlastně . Pro mě velmi zajímavý a pěkný film , který si vždycky ráda pustím znovu. ()
Vnuk své ho rasistického dědečka odsouzeného k trestu smrti za bombový útok, který zapříčinil smrt dvou malých chlapců, se po absolvování právnické školy snaží o nemožné. Pomoct mu. Jeden by očekával atmosferické soudní drama s citovým přesahem nad vážností situace, ale neděje se tak. Jediné co upoutá pozornost je Gene Hackman v roli odsouzence. Jeho skromný výkon ani tentokrát nezklame. Starý zlomený muž smířený se svým osudem, avšak stále se nevzdávajícího svých ideálů. Příběh pojednává o posledních minutách člověka odsouzeného k trestu smrti a politikaření kolem toho a to je tak v podstatě vše. Onen vnuk coby obhájce se místy v ději zdá být zcela zbytečný. Příběhu prostě nic zásadního nepřináší. Děj má sice plynulý a poklidný vývoj, ale jeho plytkost má problém zaujmout. Škoda, takový námět měl na víc. ()
Nechápu smutnou písničku na závěr filmu. Ve filmu si smrt zasloužil tak jaká lítost ? Další věc je, že nechápu věk všech ve filmu. Atentát / vražda byla v roce 1967, děj filmu 1996 tudíž 29 let poté . Právníkovi bylo v roce 1996 jak řekl 24 let . Když byl za paní který jeho děda zavraždil výbuchem bomby děti (v roce 1967) ,ona řekla dnes by bylo mým dětem stejně jako vám. Nechápu . Dětem muselo být v roce 1996 minimálně 36 a 33 let. ()
Námět sám o sobě dobrý - bývalý člen Ku-klux-klanu čeká v cele smrti a zbývají mu poslední 3 týdny života. Jeho vnuk - advokát, se snaží všemi prostředky svého dědu zachránit. Potud dobrý, ale zpracování mohlo být mnohem lepší, emotivnější a dramatičtější. Tady se vše odehrává v rovině dialogů a snad i proto působí film příliš "televizně". ()
V podstatě podobné téma jako u Čas zabíjet, a v podstatně podobně povrchně zpracované, jen ne tak dryáčnicky. Na tehdejší dobu - i dnešní možná - asi šokoval scénou vraždy dvou malých dětí hned v úvodu (a vlastně pro film naprosto zbytečnou, jde jen o to zvednout emočně diváka ze židle), ale celkově mohlo jít o televizní konverzačku. Někdo zde v komentáři píše, že věcem z TV se nedá věřit a filmy nemají podávat žádné informace. Je to samozřejmě blbost. Netváří se to jako James Bond, kde si nelámu hlavu logikou věci a autentičností výpovědi a prostředí. A pokud není autentická a uvěřitelná premisa, pak se na to člověk bude dívat jako na pohádku, a ne snímek, který se chce vyjádřit k nějakému vážnému společenskému problému. ()
Galerie (12)
Photo © 1996 Universal Pictures
Zajímavosti (6)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Johna Grishama, známého jako autora právnických thrillerů. (Terva)
- Film měl původně režírovat Ron Howard, herec, režisér a producent, držitel několika Oskarů. (Terva)
- Adama Halla měl původně hrát Brad Pitt, ale odešel záhy po Ronu Howardovi. (Terva)
Reklama