Black Mass: Špinavá hra

Nikoliv skvělé, ale velmi koukatelný průměr. Chápu, že ne každý může být Scorsese, ale tohle vyprávění plyne na vlně nevzrušivosti, kde za celý film utkví pouze tři zajímavé scény, až si člověk říká něco o promarněném potenciálu. A potom ani nepomůže známá pravda, že film je charismatický tak, jako je charismatický jeho hlavní představitel. Je to škoda, protože Depp je fan-ta-sti-cký. Ten jeho pichlavý, zlověstný pohled, stačí, když na vás upře zrak, promluví a strachy lezete po stůl. Skvělá práce, Johnny, škoda jen, že film samotný s tebou zdaleka nedrží krok. (05.04.2016)

Obdobné zklamání jako Legendy zločinu. I zde by slušela o půl hodiny kratší stopáž, i zde jsou náznaky nesoucí punc old school gangsterek. I zde to celé drží pohromadě pouze Depp (ve druhém případě to byl Hardy), ale jinak nemá Black Mass co říct. Byl jsem nesmírně rád, že uvidím Deppa v "normální" roli a dokonce na oblíbené téma, ale jedna zajímavá postava na dvě hodiny nemastné/neslané kriminálky je málo - 60% a jasným králem podzimu zůstává hypnotické veledílo. (20.11.2015)

Zbytečně roztahaný a v mnoha ohledech až zbytečně uzavřený pohled na jednoho z nejobávanějších gangsterů americké minulosti. Johnny Depp nepůsobí, jako nebezpečný a všehoschopný gangster, i když pro vraždu nejde daleko a režie je po všech směrech fádní a bez nápadů. Jako celek funkční ale z materiálu mohla vzniknout obrovská pecka, místo snesitelného průměru. (04.04.2016)

Největší práci mně dalo zpracovat fakt, že něco tak šerednýho jako Bulger mohlo šéfovat Bostonu. Takhle oblbnout celý město se nepovedlo ani předloni Džegrovi, a to že i s tím příšerným polofousem byl zhruba šestkrát hezčí holka než Whitey. Jinak Černej bordel na mě působil vlažně a obyčejně, zhruba nějak jako holka, se kterou si ve vinárně sice pěkně popovídám, ale platit budeme každej sám za sebe. Leda že by chtěla platit ona za mě, to bychom pak ke mně domů šli proti mojí vůli... Ale Johnny dobrej, slizskýho zmetka umí skoro tak dobře, jako pošahanýho piráta a holiče. Ještě to chce naučit se zvířátko a hurá na Oscary. (10.12.2015)

Deppův bostonský upír zosobňuje v příběhu s nápadnými náboženskými podtóny neodolatelně svůdné zlo, které si vás díky svému charismatu získá na svou stranu snáze než nudné dobro. Stejně jako ambiciózního, ale prozatím neúspěšného Connolyho. Nedá se ale říct, že by agent FBI představoval protagonistu příběhu, jehož očima bychom dění sledovali a s kterým bychom se měli sžít. Kamera si od něj drží stejný odstup jako od ostatních postav, do jejichž vnitřního světa také nemáme přístup (například v podobě flashbacků nebo vnitřních monologů) a vnímáme je pouze zpovzdálí, spíše jako pozoruhodné objekty k pozorování než jako aktéry vyprávění. Výjimku, kdy vidíme tváře herců zblízka, představují scény násilí. Zděšené výrazy těch, kdo jsou svědky Burgerova sadismu, svědčí o jejich vědomí, že se sami mohou lehko stát příští obětí. Do tváří vidíme také obětem, které jsou společně s manželkami, vystavovanými psychickému nebo fyzickému násilí, jedinými postavami, s nimiž můžeme soucítit. Příznačně jde o postavy nejbezmocnější, které nemohou nic ovlivnit, a nezbývá jim, než se na příchod zla připravit třeba četbou Vymítače ďábla (jako Connolyho žena). Odměřený vizuální styl filmu, založený na velmi pomalých jízdách kamery, statických širokoúhlých záběrech a slabém nasvícení, odpovídá snaze o odměřenou procedurální rekonstrukci toho, proč bylo výsledkem spojenectví mezi FBI a Bulgerem tolik mrtvých, a přispívá k plíživě pomalému tempu vyprávění. V přístupu k faktům dokumentaristicky věcný, maximálně popisný film, který si od postav drží zdrženlivý odstup, namísto uceleného vyprávění nabízí fragmenty, jež si musíme sami pospojovat, a svět organizovaného zločinu rámuje bez snahy o podmanivou podívanou. Nenabízí očekávané žánrové potěšení a vyžaduje více spoluúčasti než byste od filmu s Johnnym Deppem očekávali, ale tím spíše s vámi zůstane déle než snímky, které jdou divákům vstříc a nekladou na ně velké nároky. 75% (18.11.2015)