Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

11. září Američanům nedá spát, ale až díky tomuto filmu docela chápu proč. Daldry se podíval opravdu hodně pod slupku problému a servíruje nám neuvěřitelně zajímavý a nesmírně inteligentní film. Byla vůbec nějaká možnost nominovat na Oscara Thomase Horna? Místy sice působí jeho postava otravně, ale rozhodně před jeho hereckým výkonem klobouk dolů. Ve filmu se to kvalitními herci jen hemží. Vlastně nemám co bych filmu vytknul. A pokud jde o mé hodnocení? Mě prostě celé to téma 11.9.2001 nikdy nějak nebralo. Film určitě ale doporučuju. (28.03.2012)

Mám-li být zcela upřímná, kvůli tomu imbecilnímu klukovi v hlavní roli bych nejraději dala odpad. Přechytralé děti jsou zlo a tohle by strčilo všechny takové do kapsy. Jenomže příběh se mi jinak dost líbil, aneb o jedenáctém září trochu jinak. Nebylo to tak dobrodružné, jak jsem čekala, ale něco do sebe ten film zkrátka měl. (12.07.2012)

Neuvěřitelně nakopat a nesmírně zfackovat. Nebo, Neuvěřitelně sobecký a nesmírně arogantní. A ještě, Neuvěřitelně nesnesitelný a nesmírně postradatelný. Když mi ústřední postava fracka, který si zaslouží výše uvedené komentáře na svou adresu, přivádí na mysl myšlenku, že kdyby byl v tom baráku on, pak by mise možná splnila svůj účel, pak to nezachrání ani Max von Sydow (aneb sice jeho postava nemá v příběhu žádný smysl, ale zase se jeho hvězdné jméno bude v titulcích dobře vyjímat). Ale ne, Amícové musí i takovému individuu říkat, jak je dokonalý a znamenitý. Ne, není. Absolutní kýč prostý logiky. Proč tedy dávám dvě hvězdy místo zaslouženého odpadu? Jedna je za uvedeného švédského veterána, druhá za soundtrack, na kterém založila v sezóně 2016-2017 volnou jízdu moje oblíbená krasobruslařka (ano, je to venku, mám rád krasobruslení) Jevgenia Medveděvová, která se stala dne 31.3.2017 podruhé mistryní světa (a v jejímž podání dává jedna myšlenka příběhu smysl). (07.04.2018)

Hodně citlivý příběh malého chlapce, který ztratil svého milovaného otce při známém teroristickém útoku na Dvojčata. Herecké výkony, především mladého chlapce a jeho dědečka, jsou velmi empatické. Hudební stránka byla excelentní! Bohužel pověstného vrcholu se podle mě film nedotknul, možná mohla režie víc zatlačit na city diváka. (12.05.2012)

Nový epochální výlet pana Daldryho, který zastínil lehce prchavé intermezzo v podobě Předčítače. Byť i Extremely Loud and Incredibly Close je jedno z těch eskapistických cvičení - emocionálně unikavých a lehce sentimentálních (avšak tentokrát se nedrnká, nýbrž hraje na ukulele). Leitmotiv snímku je podobný jako v případě Huga a jeho velkého objevu - malý kluk se vydává po stopách, které měl zanechat jeho otec, v domnění, že najde kýžené odpovědi na své otázky, případně útěchu a nový smysl života. Zatímco se Hugo nakonec noří do kolorované historie kinematografie a vzdává jí poctu, Daldry přichází s poctou dětským hrám, na které jsme už coby dospěláci pomalu, ale jistě pozapomněli, a vydává se cestou mezilidských vztahů. Ano je to kýčovité až na půdu, místy i otravné, ale pocit milého a hravého dramatu po skončení stále přetrvává. (12.02.2012)