Nejlepší kšeft mýho života

Jímavý příběh ze života bývalého prvorepublikového ševce z Vodičkovy ulice, svěžího pětaosmdesátníka, který svou nezdolnou energií, temperamentem a neutuchající výmluvností přesvědčuje sebe i okolí o tom, že ještě nepatří do starého železa, kam se ho snaží zahodit příbuzní i někteří vypočítaví podnikavci. Velmi dobrý herecký výkon Zdeňka Martínka v hlavní roli. (27.05.2020)

Tento snímek vznikl v roce 1988. Tedy těsně před politickým zvratem v naší republice. Uvolněnější předrevoluční doba již umožňovala ve společnosti všelis co kritizovat , mimo jiné i způsoby, které ke starým lidem vstřícné v žádném případě nebyly. Mezi ně se řadí i nucené "vykořeňování" starých lidí z domů a míst, kde se narodili a kde chtěli i zemřít. Ve snaze získat jejich často atraktivní stavební místa se jich snažili rodinní příslušníci či mnozí jiní zbavit tím, že je nuceně proti jejich vůli odkládali na oddělení pro dlouhodobě nemocné, přestože tito lidé často byli ještě soběstační a se zdravým rozumem. Kéž by dnes byla situace rozdílná, a v dnešní politice byli lidé tak rozumní a ohleduplní, jako byla postava člena vedení obce, kterou dobře ztvárnil Pavel Zedníček. Moc bych si to přál. O vynikajícím hereckém výkonu Zdeňka Martínka snad není třeba psát. Tento film je totiž sólem pro velkého herce. (18.10.2010)

Adamec ty filmy a seriály točil spíš na kvantitu než na kvalitu. Tohle je zase další těžkopádný televizní drama z jeho tvorby, který se hodí na zaplácnutí času, když nemáte nic jinýho na práci. Trochu to dokázali zachránit herci. Zdeněk Martínek jako vitální doochodce, Pavel Zedníček, kterej vedle práce na národním výboru ještě zvládá lámat ženská srdce, záporák Brzobohatý nebo popelka Šafránková s příšerným normalizovaným účesem zahráli svoje (možná trochu hloupý) role celkem věrohodně. (11.11.2019)

Klasické Adamcovo hutné drama. Dusná atmosféra je naštěstí ředěna normálními scénami, třeba sbližování Zedníčka se Šafránkovou, životem na socialistickém úřadě a ve venkovské hospodě, nebo útěkem hlavního hrdiny - starého Žáčka z LDN. Nejhorší je, když Hadrbolcová a spol. vyvíjejí drsný psychický nátlak na tátu, aby se vypakoval ze svého domova. Občas je to i dojemné, výborní herci, kterým do řemesla drze fušuje i Adamec, odvádí tradiční kvalitní standard. (07.08.2016)

Nevím proč, ale ten název a obsazení mi navodily představu, že bych se mohl zasmát. Místo toho se mi dostalo bezzubé morality z doby doznívajícího socialismu, v níž se hodně razítkuje a papíruje. Soudruh Zedníček a soudruh Brzobohatý v příkladných svazáckých košilích modré barvy (soudruh Zedníček ji ovšem později vymění za modernější outfit fotbalového trenéra). Soudružka Šafránková úplně neovládá řízení trabanta, pak svůj půvab skryje pod otřesnou pláštěnku, jakou jsme - my, co to pamatujeme - nenáviděli, aby nakonec vysvobodila soudruha Martínka ze spárů domova důchodců. Soudruh Martínek je taky fajn, bejvalej živnostník, co se chlubí, že štupoval topánky prvorepublikovým hvězdám typu Vítová a Ferbasová. Takže vlastně nakonec jo, zasmál jsem se. (24.02.2016)