47 róninů

Děte do háje se zbytečným nadáváním na všechno možné, przní se tu historie? Ano, ale méně, než třeba v takovém Statečném srdci (!) a většinu věcí jde pochopit tak, aby byla zachována hlavní myšlenka, fantasy prvky jsou naprosto fajn, kdo bude chtít historickou dramatizaci, nechť si přečte nějakou knihu (já doporučuji ;Příběh 47 róninů od Johna Allyna, k sehnání i jako nicht legální e-book), nebo si pustí Japonský film, koneckonců, jsou to japonci, kdo má zvláštní slovo s významem "Vyprávět příběh 47 roninů." Tohle je prostě skvělé fantasy na historických kulisách, nic víc, nic míň, prostě je to jenom alternativní verze známého příběhu, navíc herci se snaží a dobří jsou nejen oni, ale i vše ostatní, od kameru po hudbu. Jestli někdo nadává na to, že Japonští herci ve filmu hovoří anglicky, je mdlého rozumu a zasloužil by zmrskat bokkenem, neboť film je natočen Američany za americké peníze, tohle je už jenom zoufalé hledání klacku, kterým by se někdo pokoušel zbít psa s velkými a ostrými zuby (a čtyřiceti šesti členy smečky za rohem). Určitě bych našel mnogo věcí, které bych mohl vytknout, ale žádná závažná, je to prostě dobré fantasy, dnes zoufale nedostatkové zboží. Howgh. (11.01.2014)

Mé obavy se potvrdily, televizní kamera, špatní herci (jediná vyjímka Sanada, který ovšem musí hrát s prominutím, jen to co mu scénář nachystá, že toho scénář moc nenachystal), on tedy příběh sám o sobě je hodně zajímavý, jenže v nesprávných rukách se promění v hromadu sr....k. Koukám na jména co se pod tuhle tragédii podepsaly žádné mě nic neříká. Hodně špatný nápad bylo obsazení Reevese. S prominutím, ale Cruiseovi ať je vytýkáno cokoliv, tak jeho postavy mají patřičné charisma. Keanu nemá nic. Jen tak kolem chodí, smutně kouká a pronáší ty své jednoslovné věty z kterých pláčou uši. Hodně procent filmu ubírá všudypřítomná angličtina, která se sem opravdu nehodí. 40% (24.03.2014)

Still better than Hobbit... Ne vážně, překvapivě smysluplná hollywoodská limonáda, která má zjevně úctu ke kultuře, takže ji může znásilňovat leda v očích (rádoby) japanologů, co se můžou podělat z toho, že se do historickýho filmu klíčujou draci a šestioký digitální kozo-prasata. Nechápu jen to, proč se Mathieson v padesáti letech nenaučil svítit tmavý scény tak, aby mu to (zase) nešumělo jako kráva. S Alexou docela výkon. (03.05.2014)

V Japonsku je historický príbeh o 47 Roninoch azda ten najznámejší. Bol už nespočetne krát pretavený do divadelných hier, románov, televíznych seriálov a filmov. Tomuto snímu avšak niečo chýba. Problém adaptácie je, že je vrcholne nejaponská. Prakticky všetko mimo rámca pôvodného príbehu do filmu nepatrí. Hlavný hrdina Kai je de facto postava navyše, akoby úplne vedľajšia, scenáristi sa jej urputne snažia pripísať nové línie, ďalej útek do provincie, love story s Mikou, Kaiov pôvod či určité schopnosti. Napríklad film je fantasy len do určitej miery. Je tu postava zlej čarodejnice, príšera v lese a istými schopnosťami oplýva aj hlavný hrdina Kai, ktorý ich však vytasí len raz a to v záverečnom boji. Film mohol dopadnúť proste aj lepšie. Herecké výkony fajn, kvalitná práca s kamerou a efektami i bohatá výprava. Myslím si že je to film hodný štyroch hviezd. (05.10.2014)

47 roninov je enormne divný film. Začiatok nie je zlý. Potom nastane armageddon. Dotáčky sú na filme poznať. Predpokladám, že pôvodne Reeves nebol až tak uprednostňovaný na úkor ostatných samurajov. Nechýbajú čudesnosti (minimálny priestor pre výrazné postavy z plagátov: gigantický samuraj, potetovaný kostlivec v prístave, Reevesov „otec“), nepochopiteľný mix žánrov (od historického eposu cez precítenú medziľudskú drámu až po vyložene tupo spracované rozprávkové motívy), nejasnosti ohľadom toho, akého diváka tvorcovia chceli osloviť (v jednej chvíli má byť hlboko oslovený rituálnou samovraždou hrdého muža, v inej sa má smiať komickému obéznemu samurajovi píliaceho strom), chaos v počtoch (47? To ťažko, väčšinou ich je na scéne 15), ťažkopádne zvraty (šialene komplikovane vymyslené dôvody a spôsoby, ako niekoho prinútiť k harakiri alebo ako sa dostať k zopár desiatkam mečov), zúfalá snaha strhnúť pozornosť aspoň počítačovými trikmi (viacero postáv je úplne zbytočne a nezmyselne vytvorených počítačmi, pritom by stačili masky) a nelogické správanie (Reeves v úvode na love v lese vidí čudne sa správajúcu bielu líšku s dvojfarebnými očami. Neskôr uvidí konkubínu s rovnakými. Pomerne logicky dôjde k záveru, že je to čarodejnica a teda predstavuje nebezpečenstvo pre jeho pána. Uteká s informáciou k vodcovi samurajov. Ten situáciu uzavrie tým, že Reeves trepe blbosti. Podotýkam, že dej sa odohráva v univerze, v ktorom čarodejnice relatívne bežne existujú.). (17.01.2017)