Danny Rose z Broadwaye

Vtipná hříčka v italském stylu. Šest komiků (ve filmu i v reálu) se schází v jedné newyorské restauraci a začíná vzpomínat na Dannyho Rose, na manažera, který nikdy ničím nevynikal. Tedy kromě toho, jak zoufale se mu většina věcí nedařila. Vzpomenout si na nějakou komickou historku, v níž účinkoval podobný looser, není problém. Jde o jakési vyprávění skrze vyprávění, které je občas oživeno poznámkou samotného vypravěče či jeho posluchačů. Woody jako obvykle hraje človíčka, kterému se nic nedaří, na kterého všichni kašlou a kterého v životě nečeká moc dobrého, přesto si dokáže najít důvod, proč při nejbližší možné příležitosti neskočit pod projíždějící vlak. Danny Rose sice na první pohled neobsahuje tolik matroše k přemýšlení a nepřináší tak jízlivý komentář showbusinessu jako jiné Allenovy snímky, jenže první dojem je matoucí. Pod povrchem najdete mnohem více než pouhou poctu všem těm snaživým broadwayským komikům a jejich neméně snaživým manažerům. Allen zde dokázal velice srozumitelně formulovat svůj názor na Boha, zparodovat gangsterské filmy, zavzpomínat na časy, kdy vystupoval coby komik v různých klubech a navíc nabídl nejzajímavější roli své tehdejší partnerce Mie Farrow. Té po většinu filmu nevidíme do tváře, čili nemůže příliš hrát očima, kromě toho má paruku, která u mě způsobila, že jsem prvních deset dvacet minut váhal, zda-li to je skutečně ona. To je pouze jeden z mnoha originálních nápadů, jimiž Danny Rose přímo hýří. Z dalších bych zmínil alespoň převelice vtipnou scénu s hlasy poznamenanými héliem a úplný závěr, možná až příliš podobný závěru Manhattanu, přesto závěr tak krásný, že je těžké si představit lepší. 75% Zajímavé komentáře: Oskar, Radko, Cimr (03.09.2007)

Poprvé jsem byla dost na rozpacích (snad to bylo jen mou otupělostí). Podruhé už jsem si zvykla na netypickou vizáž Mii Farrow a pochytila více Woodyho žertíků. No, žertíků... Řekněme si to na rovinu - válela jsem se po zemi. Jako vždy napsáno a natočeno s obrovským nadhledem a doplněno hudbou, která má náboj. Výborné dialogy a tak dále (kdo zná Allena, umí si to představit). (01.06.2006)

JEDEN KOMIK Z ATLANTIC CITY MÁ ŠKATULI OD DOUTNÍKŮ S VYŘÍZNUTOU DÍROU. V ZÁKULISÍ SI ROZEPNE KALHOTY, STRČÍ HO TAM A PAK TO UKAZUJE U STOLŮ. TO JE HUMOR? U Woodyho Allena, fascinovaného filmem, jazzem a sexem, mě snímek o divadelním impresáriovi docela překvapil. Zajímavá byla ona zápletka s mafií - kdyby takhle vypadaly všechny filmy o cosa nostře, miloval bych je bez výhrad ;-) A navíc - jeden z Woodyho nejromantičtějších konců... (10.05.2007)

Ďalší klasický Woody. Dialógmi a monológmi nasiaknutý, plný sentimentu a premúdrelých rečičiek. K vtipným momentom sa pristavovať nemusím, zaujme len pár scéniek, z ktorých dominuje 'héliová konverzácia'. Niekedy mi príde, že Allen jednej postave len zmení meno a prehodí jej inú životnú situáciu. S tou sa ale zakaždým poriadne popasuje a vždy s nej spraví aspoň mierne nadpriemerný film. Tento má navyše strašne rytmickú skladbu, ktorú som si ešte dlho po filme 'po-hm-kával'. 70%. (10.02.2008)

"Člověk by se měl cítit provinile, já se třeba cítím provinile celý život, a to jsem nic neudělal." "A věříš v Boha?" "Ne, ale cítím se kvůli tomu provinile." Brilantní dialogy, pro který Woodyho tak miluju, navíc tenhle filmu působí trošku jinak, je z něj cítit závan čiré lidskosti. Ale pro mě osobně by ideální konec byl v momentě, kdy Woody alias Danny odmítne Miu Farrow a ta smutně odchází. Danny se pak tváří bolestivě, v té chvíli je tam ale cítit dar za tu oběť-pocit smířlivého prozření. Alespoň tak to na mě působilo, ale jen do chvíle, kdy Woody vybíhá na ulici za Miou. To už je podbízení divákům, který chtěj sladký konce. Jenže lidi se bojej ukončování vztahů (patřím mezi ně), pocit, že budou sami je nutí stále rozehrávat dramata zvaná láska, aniž by byla ta pravá láska skutečně přítomná. A asi proto je tenhle závěr přijímán jako jeden z nejromantičtějších ve Woodyho tvorbě. Nemůžu s tím souhlasit, Mia tady představuje ženskou, která neví co chce, mění partnery podle nálady a ve skutečnosti by brzo zametla i s Dannym. Oproti Manhattanu, kde je Woodyho útěk za svoji láskou opodstatněný logikou předešlého děje. Ale vem to čert, celkově je to moc příjemný dílko - 85%. Nebýt zmíněného konce, tak jednoznačných 100! (05.02.2008)