Domů na svátky

4,5* Jeden z filmů, který mi nevyprchal z hlavy ani deset let po jeho shlédnutí. Když jsem se k němu dostal podruhé, zbylo mi sice v mysli jen pár obrazů z něj a ta zvláštní, křehká atmosféra. Možná to není film, který vás přimrazí do křesla, ale rozhodně je to film, který je uvěřitelný a opravdový. Hořkosladká skoroallenovská komedie s prvky romantického filmu. Jestli se někomu zdají závěrečné sekvence filmu melodramatické? Prosím - možná, že ano... ale on takový život občas je. Rozhodně se tomuhle citlivě natočenému a vřelému filmu se skvělými hereckými výkony nebudu vyhýbat ani potřetí. Bylo mi s ním moc dobře. (23.03.2008)

Asi si budu muset začít číst pořádně obsahy :D takhle jsem byla trochu vykolejená z těch "svérázných individualit", kterých na mě bylo v této rodině trochu moc. Tak moc, že už pro mě byla těžko uvěřitelná. Dle zdejších zajímavostí byl Robert Downey Jr. většinu natáčení pod vlivem, nu tomu bych i věřila, protože mi připomínal klauna bez červeného nosu. (04.10.2016)

Opinions are like assholes, honey. Everybody´s got one and everybody thinks everybody else´s stinks. 1) Situační humor je skvělý, karikatury výborné, ale jakmile film začne hrát na vážnou notu (ve druhé polovině), jde výrazně dolů. 2) Taky mi vadí, že v chování ani v názorech postav nedojde k žádnému posunu. 3) Ovšem na otázku tetičky Glady o maximální rychlosti auta: How fast can you make this thing go, Tommy?, nelze fakt říci nic jiého, než co odpověděl 30letý během natáčení stále zdrogovaný Robert Downey Jr. (Tommy): Like the wind, honey, like the wind. (28.01.2015)

Nedokoukatelné. Užvaněné. Nevtipné. Možná proto, že nemáme Thanksgiving. Možná proto, že Downey, ten geniální herec, se zde -- opět -- tak trapně předvádí. A celé to smrdí falší. Američani by si na "opravdovost všedního života a lidiček v něm" hrát ve filmech neměli -- až na výjimky. Umějí vtisknout na pásek docela jiné věci. (17.09.2008)

Jak do devadesáti minut zachytit charaktery a vztahy jedné obyčejné rodiny plné svérázných osobností? Jodie Foster zvolila cestu nadsazení a razantního zhuštění. Výsledný koncentrát nemusí chutnat každému, ale správné ředění, nebo chcete-li naladění, z něj udělá skvělou a v mnoha ohledech nezapomenutelnou podívanou. Zábavnou, současně i znepokojující, neučesanou a nevyhlazenou do líbivě třpytivé tretky, razantní a přece křehkou, plnou skvělých dialogů, geniálně načrtnutých a vystižených postav a hereckých výkonů. Od hlavní postavy Claudie v podání Holly Hunter, přes skvěle hláškující matku Anne Bancroftové až po trhlou tetu Gladys Geraldine Chaplinové, kde jediný, kdo trochu kazil výsledný dojem, byl Robert Downey Jr. možná až příliš přehrávající a tlačící na pilu. Některým scénám se člověk zasměje, některé mu připomenou vlastní zážitky a občas tím hektickým a upovídaným hurikánem probleskne okamžik, který vám silou svých emocí doslova vrazí srdce do krku a zastaví dech. Ať už je to scéna v „tělocvičně“, vyprávění Gladys o polibku nebo otcova vzpomínka na deset vteřin štěstí. (08.04.2011)