Nedotknutelní

Boromejka z lapáku zvyšuje nápadnost půvabů buržoazie. Podtext lidskosti a ústřední záměr vymítat sebelítost bezprostřední živelností jsou nedotknutelné, leč subjektivní „handicapy“ nelze opomenout. Na sociální drama se klouže po povrchu, či stoupá směrem k utopii jako paraglide nadnášený termickým proudem vzduchu, většina vtipných scén na téma konfrontace zdravý člověk - kvadruplegik je předvídatelná bez ohledu na divácké limity korektnosti a co je nejhorší, latexové rukavice místo cévky, či plen jsou jakýmsi znakem učesanosti, která stříká voňavý filmový parfém na jinak zcela „nearistokratickou“ realitu. S hodnocením „nejlepší evropský film posledního desetiletí“ bych tak byl velmi opatrný.. P.S.: Státem těžce zkoušenému českému invalidovi maximálně zbývá, aby si od výfuku svého Maserati Quattroporte dovedl gumovou hadicí zplodiny do interiéru vozu a ukončil to. No jo, to by vlastně nešlo. Modely autíček od firmy Bburago zplodiny nevylučují.. (31.12.2013)

60% - Příjemný a laskavý film s výbornými hereckými výkony. Ale... Kolik jsem ale už takových filmů viděl? Tenhle navíc přichází s minimem nápadů, které by z něj učinily něco víc, než jen mix dobře fungujících klišé z filmů jako Řidič slečny Daisy, Bucket List, Řek Zorba a vůbec všech filmů o dobrých lidech z nižších vrstev, které těm bohatším přiblíží život a postaví je "nohama na zem". K tomu se mi nelíbila hudba, střih a celková narativní stavba, kde není jediná dějová linie vedlejších postav logicky uchopitelná. Sympatická recyklace emotivních dojáků minulosti s trochou dobrého ofensivního humoru a mezi řádky matně čitelného poselství o legalizaci trávy ;o) Zdejší vysoké hodnocení nemohu podpořit. (30.05.2013)

Francouzský Intouchables mohl lehce sklouznout k patosu a citovému vydírání díky postavě kvadruplegika, stejně tak mohli autoři přestřelit díky figuře neotesaného ošetřovatele. Naštěstí sledujeme výborně napsanou a zahranou komedii s poněkud černějším humorem o pohledu na svět z trošku jiné strany. Jak asi bude vypadat americký remake, který nám Hollywood za pár let bude nutit vidět? Brrr, prosím, jenom to ne. PS: V kině to napodruhé vedle milované osoby chutná ještě lépe : ) (18.03.2012)

Nápis "podle skutečné události" může způsobit obavy z kalkulovaného patosu, či nechutné slzopudnosti, ovšem hned úvodní předtitulková scéna bravurně vyvede z omylu, neboť je jasné, že film se bude ubírat jiným směrem. Nedotknutelní mají reálné/realistické základy, trošku se nám snaží i ukázat, jak by bylo fajn, kdyby to takhle fungovalo i v reálném světě, ale zbytek už je nefalšovaná komedie. Chararaktery vedou příběh správným směrem (střed odlišných světů, vzájemné ovlivňování se, ústící až v částečnou asimilaci) a Omar Sy jako Driss naprosto exceluje. Celkově zamrzí snad jen absence větší psychologické, či filozofické (existencionální) hloubky. 8/10 (07.07.2012)

Film, který se jen těžko popisuje slovy, ten se zkrátka musí vidět. Já jen vím, že jsem za pěkně dlouhou dobu neviděla přirozenější a upřímnější film. Film, který mě emočně dostal, ale takovým tím příjemným způsobem, protože jsem cítila, že se dívám na opravdový životní příběh jednoho neobyčejného přátelství a ne nic umělého. Také jsem se už pěkně dlouhou dobu takhle dobře u filmu nezasmála. Nemůžu si pomoct, ale v souvislosti s tímto filmem jsem si vybavila můj oblíbený film "Inside I'm Dancing", který zobrazuje dost podobné přátelství a i dost podobné charaktery, ale zatímco Inside I'm Dancing se snaží za každou cenu vymáčknout z diváka plno slz a nejlépe každých deset minut, tak Intouchables je přesný opak, není zde scéna, která by na vás tlačila, není zde scéna, která by byla šíleně vyhrocená, jenže jako celek má film takovou sílu, že při závěrečných titulcích zůstanete sedět zcela beze slov. (26.03.2012)