Černý motýl

Když spisovatel píše někde na samotě knihu, nemá nápady a u přemýšlení usne, začnou se dít věci vskutku nevídané. Takhle to nějak vypadá když se řekne, že tvůrce políbila Můza? Rozvine se událost, která svým postupným vývojem čím dál víc překvapuje. Objeví se muž, který se spisovatelem rozehraje podivnou hru v rámci inspirace jeho příběhu. Ale je to skutečně hra anebo fakt? Psychologický ráz jednotlivce přichází do popředí, což vede ke zvědavosti, kdo z koho. Vývoj kupodivu nepředvídatelného děje jde svým přirozeným tempem kupředu a každou další minutou nabírá na intenzitě. Nějakého to napětí se sice vyskytuje, ale nějak tomu pořád chybí atmosféra. Každopádně výkon Antonia Banderase snímek hodně vyzdvihuje. (31.03.2018)

Tonda Banderas si tady hraje s lidskou dušičkou. Nejen, že Jonathan Rhys Meyers nehraje čistou hru, ale Tonda tady, coby spisovatel, jasně úřaduje a zřejmě neví, co s nově rozepsanou knihou. Takže si potřebuje trošičku vylejt vztek a přijít na nějakej parádní zakončovák. Škoda ale, že to co baví Tondu, nebaví jeho diváka. Spisovatel samotář je vděčný téma, ale s takovým přístupem dojde maximálně tak do důchodu. (29.07.2017)

"I DESERVE TO LIVE WITH THIS PAIN." -------- Do prvého väčšieho zvratu to bola bomba, hlavne z pocitu úplnej reálnosti a oddychovky v americkom zapadákove. Nádherné prostredie, skvelý dom, pôsobivý drevený interiér, jazero, Antonio pod vplyvom alkoholu a všestranný Rhys Meyers, čoby muž do voza aj do koča? Naneštastie, film je až moc prekombinovaný, nezvláda sám seba, je to samý twist za twistom, až záverečné rozuzlenie je skôr pobavením, než ukončením napínavého thrilleru. (31.07.2017)

Drobátko šílený irský kocour vs. španělský šedý myšák se sklony k sosání. Otázkou je, kdo z nich v horské chatě stojí hřbetem ke koutu a jestli tam s nimi nejsou liška a dudek! Banderas i Rhys Meyers do toho vkládají řemeslný nadstandard, ale z atmosféry jsem měl stejný pocit neautenticity, jako když se tvůrci snaží rekvizitami v podobě dopravních značek a červených nádob na kečup udělat z Itálie Spojené státy. Twisty nevadily. Chlast evidentně není jen slast, ale i drožka k múze. Co na tom, že tím jedním prstem bude scénář hotov tak za deset let.. (23.11.2023)

Ten úvod je sice pomalejší, ale působí tak nějak záhadně, že to diváka celkem zajímá. Jenže cca od jedné třetiny, kdy se Banderasův host začne chovat jako debil, to začne jít z kopce a valí to z něj vlastně až do konce. Ona snaha tvůrců udělat z toho šíleně chytrej thriller je ve výsledku úplně na škodu, protože postupně přichází twist za twistem, až jsem si říkal, že už to snad není možný. A. Banderase jsem po dlouhé době rád viděl, hraje si svůj kvalitativní standard, ale bohužel si vybírá opravdu špatný filmy, nedá se nic dělat. (04.06.2017)