Jurský svět

Jurassic World rozhodně není špatný popcorn. Je to naprosto ideální popcorn, jelikož jakmile dojde k prvnímu průseru, tak se tu pořád něco děje. Problém je v tom, že je to až moc barevné, totálně na sílu "kids friendly", postrádá to napětí (o hlavní protagonisty nemáte ani na chvíli strach, jelikož prostě víte, že to přežijí .... prostě to víte) a (což je největší problém) všichni dinosauři v poměru k lidem vypadají, jako kdyby si odskočili z renderovaného intra hry z devadesátých let. Ano, ILM opět ukazuje svou donebevolající neschopnost udělat CGI triky tak, aby nevypadaly strašně moc CGI. Člověku se chce až brečet, že digitální dinosauři z prvního Jurského parku vypadají o dost více realističtěji, než ti z toho současného. Navíc, jak jsem již zmiňoval, zdejší JP je tak odporně barevný a umělý, až se z toho naprosto svírá žaludek. Jako šablonovitý rodinný popcorn to obstojí na jedničku s hvězdičkou, jako pokračování v sérii už bohužel ne. (10.06.2015)

Trevorrow svoji nezkušenost nezapře, takže zatímco Spielberg servíroval i na dnešní dobu nesmírně moderní, dynamickou filmařinu kombinující pohyb, nasvícení a rámování vždy v naprosto dokonalé synchronizaci. Jeho "pohrobek" nenaservíruje nic, co by nezvládl každý druhý indie režisér. Zbytečně se stříhá, staticky pozoruje a v důsledku absentuje atmosféra, kterou musí dohánět Giacchinův soundtrack, který ale v nejlepších momentech odkazuje na Williamse, anebo na Goldsmithův První kontakt a z vlastní portmonky mnohé nenabízí. Atmosféru a emocionální vztah si film s divákem vůbec vytváří zásadně přes vzpomínání. Hudební, lokační, vizuální. Na pamětníky to funguje, ale místy jsem si říkal, jestli to neustálé "hammondování" není pro nováčky trochu matoucí. Postavy jsou bohužel silně plonkové, respektive jen plní žánrem a předchozími díly dané funkce, ale není za nimi žádný život, ani charisma. To sálá snad jen z Pratta, který si může dovolit válčit s dinosauřím mutantem jen s jednou puškou a je takový macho, že si opakovaně ochočuje smečku raptorů. Vývoj postav se děje krkolomně a ke konci film hloupne způsobem, že se několikrát začne brousit hrana titulů, které vídáme po večerech na komerčních televizích. Jen s výrazně větším rozpočtem. Konec už je v tomhle směru dokonale přes čáru, skoro jako by se tvůrci pokoušeli udělat z dinosaurů superhrdinskou týmovku. Už jen chybělo, aby se na hlavní plácek seběhla zvířena z celého ostrova, obkroužila ji kamera a jeden z raptorů hodil do pléna přidrzlou starkovskou hlášku a na konci si dal s Prattem high-five. Bohužel na to nedojde, takže se film plácá mezi místy vtipnou satirou na zábavní parky a tupým vědecko-fantastickým mambojumbem, které dělá většinu toho, co fungovalo posledně, jen to dělá mnohem hloupěji a s větším důrazem na rutinu. (10.06.2015)

Huge box office finds a way.. Zábavný park, který sice pořád dokáže pobavit, ale už dávno neumí ohromit svou jedinečností. Když navíc před návštěvou nedopatřením zhlédnete jeho PR video (trailer), těžko už vám to Crichtonovo nesčetněkrát přežvýkané ZOO nabídne něco atraktivního. V tomhle světle pak už asi nikoho nepřekvapí, že jeho suverénně nejsilnější atrakcí jsou Williamsovy důvěrně známé tóny.. Jediné důležité poznatky: Chris Pratt potvrdil potenciál dobrodružného geroje, manažerka D.B.Howard by na šteklech dala i Jarmilu Kratochvílovou a T-Rex zase po letech převzal na ostrově velení.. (15.06.2015)

Ve scéně, kdy se Owen kouká z očí do očí se "svým" raptorem, si měli podat ruce jako prezident a Marťan v Mars útočí. Úplně slyším ten dialog: "Člověk a dinosaur. Copak bychom spolu nemohli vycházet?" Skoro to tak bylo, jen to potřesení tlapama mi chybělo. Jinak to byla cvokárna, ve který za sebou zásadně nikdo nezavírá dveře. Všechno se začíná hroutit, hlavní menedžerka dělá jednu kravinu za druhou a vlastně jsem ani nepostřehl, kdy že to najednou stála na té dobré straně a čím si to zasloužila. Že by někdo spouštěl nějaká rozumná opatření? Ani nápad, jen klasický záporák, co chce využít získané poznatky pro "divizi biologických zbraní" (jaká škoda, že se postava Vincenta D'Onofria nejmenuje Burke a společnost Weyland-Yutani), geroj, co celý film nosí flintu na zádech, aniž by jí nějak rozumně použil, ba ani když by třeba mohl někomu zachránit život, ne moc zajímavý sourozenecký pár (proti originálu slabota) a tuna zbytečného komparsu. První film byl sice jen odvar z knihy, ale pořád dokázal zachovat alespoň stín myšlenky o tom, že řídit systém s nejasnými vstupy nejde. V Jurassic World není myšlenka veškerá žádná, protože představu, že vše uřídí mezidruhové přátelství, myšlenkou nazvat nemohu. Nechte už tu knihu pro Darwina spát. (19.12.2015)

Dvojka s trojkou zkoušely svého času nejít po bezpečné jedničkou vyšlapané cestičce, ovšem jejich svébytný přístup se jim přes veškerou sympatičnost takového počínání hrubě nevyplatil (přijetím a bohužel i kvalitami). Třetí pokračování se naopak drží ve šlépějích jedničky "co to jde" a vyplácí se jí to měrou vrchovatou (přijetím a naštěstí i kvalitami). Není to však pouhé slepé následování, ale hravé a sebeuvědoměle pomrkávající. Těžko to sice dnes vzbudí takový (respektive jakýkoli) úžas jako svého času první díl, ale i bez této nadstavby zůstává dostatečně kvalitní základ v podobě zábavného a výtečně gradujícího letního hollywoodského řemesla v tom nejlepším slova smyslu, jehož největší chybou je prostý fakt, že už to tu vše (ne)jednou bylo. Každopádně nemalé body k dobru za "godžira" finále a Pratta, jehož nálepka "nového Forda/Indyho" je sice již klišé z vůbec nejotravnějších, chtě nechtě ovšem sedí jako snad žádné jiné z ranku "ten či onen je nový tamten" za poslední dekády. (12.06.2015)