Noční vlak do Lisabonu

Banální milostný příběh, zahalený do hávu pseudofilosofických řečí. Hodně mě rušilo mezinárodní obsazení a to, že každý mluvil jiným přízvukem (Švýcar Bruno Ganz a Francouzka Mélanie Laurent hrají Portugalce, Američan Jeremy Irons zase Švýcara apod.). Nehledě na to, že z Bernu se přes noc vlakem do Lisabonu opravdu nedostanete. Věřím, že knižní předloha je asi povedenější, ale pouštět se do ní rozhodně nebudu. (02.03.2014)

Scenáristicky i režijně špatně uchopený film. Pokud nám tvůrci chtěli říct něco o odboji proti Salazarovi, chtělo to jiné intro. Pokud začnou tajemným setkáním profesora s tajuplnou dívkou a podivnou knihou, chce to daleko silnější motivace a něčím vzbudit zájem publika. Film se prostě tak nějak odtáčí, ale na plátně se vlastně nic neděje. Myšlenky, které takto podané zní strašně plytce. Revolucionář, jehož osud je mi popravdě ukradený. Profesor, o němž a jeho životě, snech a cílech vím houbeles. Tajemné ženy. Camea velkých herců. A to vše jen pro historku v historce, kdy ani jedna z nich nezaujme, není vedena nijak dramaticky, a dokonce ani kamera nedokáže vytvořit jakoukoliv náladu, poetiku nebo nostalgii, protože ostatně ani sám režisér netuší, jestli točí melodrama nebo milostný příběh se záhadou. (24.03.2014)

Nachtzug nach Lissabon nemá chybu (jedine snáď, že nemá skoro nič spoločné s knihou, čo sa dá úplne jednoducho ignorovať, postačí ju napríklad neprečítať😃). Je plný mäkkosti, upradený akousi pavučinou nevšednej každodennosti, ktorá sa mení pod dojmami z hľadania niečoho jedinečného, nachádzania minulosti odrážajúcej sa v nás samých vlečených len zvláštnymi dojmami vnútorného hlasu. Excelentne civilná psychológia. Zároveň je to však jednou z jeho diváckych aj trhových nevýhod. Ďaľšou je samozrejme pomalý, zdanlivo sa až vlečúci dej. Ten však nemôže byť iný. Je priamo prepojený z ideou námetu. Bille Augustovi sa proste podarilo natočiť film, ktorý nespadá pod estetické kritériá dneška a nepodáva tak to, čo je v súčastnosti od pomalých filmov akosi už očakávané. Teda priestor pre scény, ktoré dynamickejšie posúvajú dej. Pripomína trochu ostatné dva filmy Terence Malicka. Len trochu viac nohami na zemi. Oplatí sa vidieť. Jeremy Irons je tu absolútne excelentný. Martina Gedeck genauso. (26.07.2014)

Neuvěřitelně umrtvující rozplizlá historka s přemírou flashbacků, uspávajícím brnkáním na klavír, hartlovsky hrajícím Ironsem a asi deseti slavnými herci, hrajícími Portugalce, jež do jednoho bezchybně konverzují anglicky se Švýcarem, který přitom umí portugalsky. August jako držitel dvou Zlatých palem tedy klesl hodně hluboko, protože takhle sterilní, absolutně nezajímavý a nesmyslný film se jenom tak nevidí. Hvězda navíc za to, že to není pouhá klasická "lisabonská pohlednice", jak jsem očekával, ale snaží se to i o něco jiného, než prodávat krásy onoho města (tedy nastínit historii, jakkoli neumětelsky). (27.01.2015)

Poslední dobou se mi nějak poměrně často podařilo dostat k filmům, které se odehrávají v Portugalsku a hlavně v Lisabonu. Nevím, jestli je to náhoda, ale klidně bych takových filmů uvítal ještě víc. Lisabon se jeví jako úžasné, historií trvale nasáklé město a pro dramata nemůže být snad ani lepší kulisa. Je dost neokoukané. U tohoto filmu jsem tedy s atmosférou rozhodně žádný problém neměl. Horší byl už způsob vyprávění, kde se prolínala minulost s přítomností. Minulost uměla místy řádně nudit a přítomnost s Jeremy Ironsem se tam zase neobjevovala tolikrát, kolikrát bych si přál. Za Lisabon ale nemůžu dát jinak, než za tři hvězdy. (15.08.2014)