Zločiny a poklesky

Ďalší, v poradí už 16. film Woodyho Allena som si užil. Nie síce ako kultúrny a emocionálny zážitok, skôr tak, ako sa užívajú predpísané lieky. Ničím ma neprekvapil, nenadchol, ani nesklamal. Poslušne som si ho pozrel, z času na čas sa mi niektorá epizóda aj páčila, epizódy v ktorých Woody predvádza svoju jednorozmerovú postavu som pretrpel, potom film skončil, dal som mu tri hviezdičky a jediné, čo ma v tej chvíli tešilo bolo, že klesol počet jeho filmov, ktoré by som mal ešte vidieť, aby som bol v obraze, ak sa dostanem do debaty s jeho fanúšikmi a/alebo filmovými snobmi. (03.02.2015)

Zločiny a poklesky je z té Allenovo tvorby, kterou jsem měl tu možnost vidět suveréně tím nejpesimističtějším filmem. A zdá se mi, že mi snad i tím nejreálnějším co se vyobrazení postav týče. Oční lékař, který se dopustil zločinu a vypořádává se se svým svědomím zde může být porovnáván s jeho přítelem žijícím v duchovní morální čistotě a vždy hledajícím pravdu. Allen tak porovnává dva životní postoje a ukazuje jak morálka dostává na frak. Vše je navíc zdůrazněno tím, že zatímco ten první se se svými činy nejak smíří a daří se mu dobře, ten druhý hledající všude pravdu k tomu slepne. Jak cynické. A pak je zde druhá dějová linie. Hluboce intelektuální režisér usiluje o stejnou ženu jako úspěšný povrchní trouba. Kdo asi vyhraje? Defeinitivně jeden z nejlepších Allenových filmů, jehož scénář je troufám si říct geniální. (27.02.2012)

„Říkal jsi, že rok žijete platonicky. Jak je v háji sex, je konec.“ – „To je pravda, to je pravda. Naposled jsem byl v ženské při návštěvě Sochy Svobody.“ Když se pročítám některými (jistě ne všemi) komentáři, koukám, že jsem zas byl pro jednou naladěný na jinou vlnu. Film, který představuje 2 oddělené příběhy (sbíhající se až na konci), mě totiž dokázal zaujmout a docela dost pobavit romantickou tragikomikou (Allen), a naopak nechat chladným a skoro až unudit krimi dramatem (Landau). Zpracování vraždy milenky mi přišlo zoufale neoriginální, obyčejné (jak vystřižené z řadové televizní kriminálky) a svým důrazem na otázku svědomí postupně pořádně otravné (člověku, jenž zjevně tuneloval nemocnici a ještě se za to nechal veřejně a pokrytecky oslavovat, mám věřit, že ho najmutí zabijáka, který to vše vyřídil za něj, tak moc rozhodí?). Za to u druhé linie, i když v podstatě dost smutné, jsem se velmi bavil, jak všemi milovaným Aldovým chlubílkem, tak hlavně ksichtící se a ještě častěji trefně hláškující Allenovou troskou. Film však hodnotím jako celek, ne pouze jeho 1 (vydařenou) část, tudíž dávám jen průměr. „Šéfové chtějí pestrost a Lester je americký fenomén.“ – „Asi jako kyselý déšť.“ –„ Vy ho teda nesnášíte!“ – „Miluju ho jako bratra…jako Kain Ábela.“ (28.08.2014)

Určitě jeden z vrcholů Allenovy filmové tvorby. Když bych to vzal nějak popořadě, tak za prvé je to film plný zajímavých myšlenek, nad kterými lze dumat ještě dlouho po doběhnutí závěrečných titulků (nepřehlédnutelný je např. odkaz na Dostojevského Zločin a trest). Za druhé to má skvělé obsazení i herecké výkony, a hraje tam velmi dobrá hudba, jako např. Cole Porter, Johann Sebastian Bach, Franz Schubert, ad. Do třetice je tam velmi povedeně zakomponováno několik narážek a prostřihů ze starých filmů (které sleduje Allen v kině), z nichž je vždy vybrána scéna, ve které se děje něco, co se vztahuje i k současnosti prožívané Allenovými postavami. A konečně si i myslím, že navzdory tomu, že se zde řeší hodně závažné věci, a člověk se ani nedočká happy endu, tak je to pořád dost zábavné, především díky dějové linii s Allenem. Vytknout by tomu možná šlo, že se zde asi řeší přece jen moc témat najednou (nevěra, vražda, Bůh, svědomí, sebevražda, holocaust... btw. postava profesora Levyho prý nemá nic společného s Primo Levim, ale mně ta souvislost mezi nimi přijde hodně markantní, mj. kvůli podobnosti obou jmen nebo kvůli tomu, že Primo Levi - podobně jako filmový Levy - spáchal 2 roky před vznikem tohoto filmu sebevraždu), že se ty dvě dějové linie trochu perou mezi sebou o pozornost a konečně že ten film může trochu působit šitý horkou jehlou, což je ovšem dojem, který mám z většiny Allenových filmů, a možná to tak na mě působí jen kvůli tomu horečnému tempu, s nímž každý rok přivádí do kin nový film, což je myslím zcela unikátní. Na druhé zhlédnutí po letech už jsem z toho nebyl tak ohromený jako kdysi, ale stále si myslím, že je tento film velká intelektuální libovka pro chytrého diváka, a lze ho doporučit nejen všem těm, kdo mají Allena zaškatulkovaného pouze jako autora ukecaných komedií o partnerských vztazích. Btw. komentář od VictorMartel je neuvěřitelně trefný a inteligentní. (19.09.2011)

no neviem, ale ja som tam humor hľadal iba veľmi ťažko....oveľa viac som vnímal frustráciu a pocit zmätenosti zo sveta, kde by mala platiť "božsky dokonalá" spravodlivosť, no kde žiaľ platia iba ľudské slabosti, úbohosť a pokrytectvo....vynikajúca (retrospektívna) scéna Martina Landaua v rodnom dome, vidiac pri rodinnom prestretom stole rozpravu o Bohu medzi mnohými členmi jeho širokej židovskej rodiny....naozaj veľmi znepokojujúci a k premýšľaniu o morálke nútiaci film, pre mňa napodiv nie natočený z pozície nihilistického pesimistu, ale s realitou konfrontovaného morálne založeného idealistu....a ako čerešnička na torte bola pre mňa úžasná fiktívna postava mysliteľa-profesora Louisa Levyho....tajne som najprv dúfal že je to skutočný filozof, pretože jeho postrehy boli veľmi presné a vyrčené s takým pokojom a "neignorantským" nadhľadom, že som bol rozhodnutý si jeho dielo niekde zaobstarať :) (28.08.2008)