Stará puška

První setkání se Starou puškou ve vysílání ČST bylo pro mě (a jistě nejenom pro mě) nezapomenutelným zážitkem. A o spoustu let později mě pobavilo vyprávění staršího kolegy v práci, jak kdysi po projekci v kině jeho známý na Václaváku vztekle napadl skupinu západoněmeckých turistů. Ano, i dneska je film docela působivý (a zvuk plamenometu je stále zlověstný), ale samozřejmě je znát, že je mu přes čtyřicet, jeho forma zastaralá a barva filmové krve nepřirozená. Mně osobně tedy hlavně lezly krkem všechny ty sadisticky zdlouhavé flashbacky. (16.12.2018)

Ach. První zhlédnutí mě tehdy úplně rozsekalo. Noiret s rozlámanýma brejličkama a likvidující nácky, využívaje výhody domácího prostředí, mi přišel neobyčejně působivý. Jenže s uplynutím roků už to není ono. Způsoby vyvraždění německých vojáků jsou stále velmi neotřelé a rafinované, problém je, že si je trošku pamatuju, takže odpadá "oh" moment. Flashbacků a hlavně Romy Schneider je taky trošku moc a jenom zpomalují děj. Přesto si film zaslouží čtyry hvězdy. Minimálně za konec a plamenometovou scénu. (21.09.2009)

Skvělý film se zvláštní tísnivou atmosférou. Naprosto mě nadchly akční scény, které jsou skvěle realisticky, syrově natočené. Snímek postupně nabírá monstrózní obrátky. Třeba tragická scéna s rodinou Philippe Noireta byla natočena tak silně a sugestivně, že jsem snad poprvé v životě cítil, že by mohla nastat chvíle, kdyby mě přestalo záležet na mém vlastním životě a šlo mě jenom o pomstu. A že právě tahle chvíle nastala i u Philippa Noireta jsem poznal v jeho očích, když uviděl co se stalo jeho děcku a ženě. Následná akce ve stylu Ramba, měla na tehdejší dobu naprosto fantasticky natočený akční scény. V kombinaci s přímo ukázkovém hereckém výkonu Philippe Noireta, nebylo pochyb, že nadešel čas pro paní pomstu. (03.05.2015)

Film, který jsem (tajně, škvírou pod peřinou) viděla mnohem dříve, než bych bývala měla. Scéna s plamenometem mne pak pronásledovala v dětských snech a někde v těch krajích za zrcadlem už i zůstala. Jako dospělá vidím příběh o niterné potřebě odplaty, ale i o tom, že humanita má hranice, jejichž nerespektování vám může vzít lidskou tvář stejně, jako zavírání očí před zlem. Phillippe Noiret je tu vynikající, přerod zdvořilého lékaře v nelítostného lovce podal naprosto přesvědčivě. (12.06.2018)

Psychologická hra.. .Noireta a Schneiderové.. Válečné drama o tragické ztrátě uprostřed "píšících se dějin". Malý hrad, jedna stará kulovnice a odhodlaný pomstychtivý manžel a otec skvostně zahraný Noiretem. Jedno z nejtesknějších dramat z druhé světové války, lepší snad jen Sophiina volba-troh¨chu však jiná mince, tak smutně se dlouho nebudete cítit, jako při sledování zoufalého staršího lékaře, kterému vezmou vše. Nicméně pointa-pomsta je zde tak šíleně spravedlivá, že každému plesá srdce radostí, když oheň a kulky sežehnou hlavy ničemů a sprostých vrahů. (22.08.2008)