Ledová ňadra

V ramci filmografie Georgesa Lautnera /Les Bon Vivants, Road to Salina, My se nehnevame/ je tento film vysloveny priemer. Lautner sa tu pokusil o francuzsky fryler, kde mala mat Mireille Darc ladove nadra a Delon zase ladove oci. Potom on sa ju pokusi zachranit, ale ona je dusevne chora ...... no a na tom sa Lautner dost neuspesne pokusil vybudovat akysi svoj pokus o tuhy fryler, miestami az dramu . 69 % (20.10.2018)

Nezastírám, že jsem se v ději dost ztrácel a chvílemi mi nebylo jasné, co se zrovna děje. Až pak mi došlo, že je to nejspíš záměr a schylovalo se k závěru. Všechno se začalo vyjasňovat a od chvíle, kdy Peggy vyleze ze sprchy začíná neuvěřitelně dusivá a napínavá katarze, která vrcholí špičkovým závěrem. Závěrem, který na všechno vrhá úplně nový stín a posouvá film ještě výš. Georges Lautner tedy dokázal děj řádně zaplést, ale následně také i rozplést. Claude Brasseur byl vynikající, Mireille Darc ledově přesvědčivá a Alain Delon byl v 70. letech prostě na vrcholu. "Ledová ňadra" jsou skvělý a ledově mrazivý psychothriller se složitějším dějem a výtečně stylovým závěrem. 80%. (23.09.2010)

Ještě než začal polykat steroidy a točit průměrná B-movies, snažil se Delon na začátku sedmdesátých let přehrát do nejednoznačných krimi rolí (Léčba šokem, Spálené stodoly) či se pokoušel o umění (Pan Klein). Výsledek je ve všech případech dost sporný. Ledová ňadra trpí teatrálnosti, Delon zaujímá sošné pózy v luxusních oblecích, hudba je přehnaně dramatická... Civilnost a nadhled by tomuto průměrnému thrilleru docela prospěly. (14.11.2011)

Přiznávám, že mně připadaly na svěrací kazajku všechny hlavní postavy, počínaje zajímavou Mireille Darcovou přes hodně zvláštního Alaina Delona až k tomu po uši zamilovanému pisálkovi v podání Claudea Brasseura.. Hudební podmaz mi místy připomínal vraždění koťátek a dost mi vadil, no a příběh mladé ženy s naprosto nevypočitatelným chováním mě sice zaujal, ale až tak nevtáhnul, jen tak napůl.. Herecký ansámbl ovšem skvělý.. (22.07.2021)

Pár opravdu velmi zručně natočených nervy drásajích scén. Bohužel to ale nemůže zachránit přiběh, který je chvílemi, slušně řečeno, velmi potomý, postavy, které se chovají nelogicky, a hlavního hrdinu (Claude Brasseur; Delon bez ohledu na uvodni titulky rozhodne hlavni roli nehraje), který je velmi nesympatický. (05.04.2010)