Síla života

Nechci říct, že až Tommy Lee Jones zemře, zemře s ním i „mrtvý“ žánr western, ale rozhodně přijdeme o zajímavý úhel pohledu na něj. Ne že by snad byl The Homesman výplodem jeho fantazie, vždyť vychází ze stejnojmenné knihy Glendona Swarthouta, ale Jones jako by se stavěl do pozice jakéhosi vyděděnce, který se snaží přistupovat k žánru jinak, než je obvyklé. Už samotné prostředí Nebrasky potažmo Iowy, kam je příběh zasazen, není pro filmový western úplně obvyklé. To samé platí pro ženu v podání Hilary Swank, která tu zastává funkci hlavní postavy, kdežto jindy bývají zástupkyně něžného pohlaví přinejlepším barovou tanečnicí či prostitutkou, tedy pokud se jim do „chlapáckého“ žánru vůbec podaří probojovat. Tady je naopak ženská hrdinka sebevědomá, víceméně plně soběstačná a nezkreslená optikou stereotypního vyobrazení divokého západu - prostě běžná ženská, jakou dneska potkáte na ulici, a neexistuje důvod se domnívat, že tehdy tomu bylo jinak. Oproti předchozímu tvrzení mi ale The Homesman něčím připomínal (snad atmosférou případně samotnou cestou, na kterou se postavy vydávají a která je čas od času protkána sněhem a někdy zase utrpením, ovšem určitě ne přístupem k postavám) silně zidealizovanou povídku The Outcasts of Poker Flat od Breta Harta, a bůhvíproč i práci Jacka Londona (asi kvůli místy dobrodružnému elementu nebo nevím, proč můj mozek dělá takové nepochopitelné asociace, když tohle je v podstatě takové road movie ve westernových kulisách). 75% (28.09.2014)

Hilary Swanková putuje prérií, táhne za sebou tři bláznivé ženské a furt se u toho mračí. Do toho jí sekunduje Tommy Lee Jones, který občas někoho zastřelí a taky se mračí. A celé se to odehrává ve světě, kde se stačí na někoho blbě zamračit a už fasujete kulku do hlavy. Tomuhle říkám parádní western. (25.01.2017)

Nejsyrovější western za posledních několik let. Pomalu plynoucí, soustředící se především na vývoj postav a na pečlivé a detailní budování psychologické drobnokresby jednotlivých pokřivených charakterů. Lee Jones tohle má neskutečně v ruce. I proto nechápu lapsusy ve střihu a zbytečné přeskakování jednotlivých scén, které mnohdy bylo kostrbaté a rušivé - i když zřejmě záměrně. Stejně tak je škoda až příliš rozvláčného tempa. Pozorovat 2 hodiny západy Slunce je fajn, ale nestačí to a může to mít inovativně pojatou hloubku/sílu s typicky westernovskou atmosférou nekompromisního divokého západu jakou chce a pořád to nebude ono. Swank jako vždy rozemocní svojí bezprostředností, zvrat ke konci filmu poměrně šokující v dobrém slova smyslu. (29.10.2015)

Úvodné zahájenie filmu úplne bez chyby v duchu som si pomyslel presne také filmy mám rád, skutočné a presné snímky kamery urobili na mňa naozaj dojem. Otvorenosť postavy Mary Bee vynikajuco okorenila drsnosť západu a to ako to zvládla H. Swank netreba ani komentovať. V druhej polovici filmu však nastal zlom, keď cesta dostavníka začla byť naťahovaná a nudnejšia. Výraznejší zvrat došiel takmer ku koncu, keď sa mladá Mary vykúpila smrťou, čo zároveň odporovalo jej sľubu o dopravení chorých žien na východ krajiny. Tiež som čakal nejaké vysvetlenie prečo sa tie ženy zbláznili a nejak mi nesadlo, že zo starého, egoistického chlapa sa zrazu stal samaritán. Film hodnotím na 70%. (16.09.2016)

Autorský průnik Tommyho Lee Jonese na Divoký západ, aby v něm bořil zažité zvyklosti westernu coby svižného žánru plného akčních přestřelek a soubojů (což kvituji). The Homesman je nefalšovaným komorním psychologickým dramatem plným depresivní pachuti, který s plnou syrovostí neváhá trvdě zamávat jak s postavami, tak s divákem. Tommy Lee Jones drží opratě svého díla pevně v rukou, což spolu s výbornou kamerou a hereckými výkony Tommyho a Hilary Swank činí z filmu hodnotný zážitek. Jen to možná chtělo trochu učesanější scénář. Cením si také faktu, že producent Luc Besson má občas snahu podpořit vedle výplachů i umělecky hodnotnější filmy. Lepší tři hvězdy si film určitě zaslouží. (21.12.2014)