První republika

Uznávám, že co se týče nějaké historické věrohodnosti, nedosahuje "První republika" vysoké úrovně, ale jinak jsem jí naprosto propadla, těšila jsem se na páteční večery a při sledování závěrečné epizody první (naštěstí!) řady jsem zamáčkla slzu. Karty jsou na počátku příběhu rozdány jasně, Koleníka si musí každý divák (no dobře, spíše divačka ;)) zákonitě zamilovat, zatímco Vyorálek vzbuzuje spíše negativní emoce. Jistého ale není nikdy nic, dočkali jsme se mnoha zajímavých zvratů, epizody měly kvalitativně vzestupnou tendenci, což je jenom dobře. Z herců musím dále vyzdvihnout hlavně pana Skopala a také Radka Holuba, ten si pro sebe ukradl každou scénu. No a znělka, z té jsem měla vždy husí kůži. Zkrátka tleskám a hluboce smekám :). Edit: Druhou řadu jsem očekávala s napětím. Vyloženě zklamaná jsem nebyla, velkou radost mi dělal hlavně Vyorálek a můj nový objev Anička Fialová, na druhou stranu mě mrzelo upozadění postav Vladimíra a Kláry (když se celou první sérii tak dramaticky "dávali dohromady"). Závěrečný díl s otevřeným koncem ve mně ale vzbudil hodně nepříjemné, až depresivní pocity (při sledování nějaké svatby jsem asi ještě neplakala), třetí řadu budu vyhlížet s nadějí, že bude líp. Třetí řada: Líp nebylo. S odchodem Aničky Fialové a její nástupkyní jsem se vyrovnávala vlastně po všechny epizody a vyústění dějových linek většiny ústředních postav (až na Vladimíra a Magdalenu) mě dost zklamalo. Zůstává ale radost z působivé výpravy, dobové atmosféry i hereckých výkonů. (15.06.2014)

"Je to o tom gestu", říká jedna z mnoha protivných postav seriálu těsně před tím, než zahučí z mostu do vody a my tak nadále nemusíme poslouchat její ryze současný (2014) mluvený projev, jemuž k dokonalosti schází už jen "jakoby" za každým druhým slovem. Vyjadřování postav evokuje 20. léta asi stejně jako celý zbytek této nanicovaté telenovely, slátané z nejprovařenějších seriálových klišé, pseudohistorické výpravy a dialogů psaných v duchu současné přiblblé polopatistické televizní tvorby. Po 6. díle to vzdávám a nadále sledovat nehodlám. (25.02.2014)

Tak si sedím nezvykle v pátek večer doma, skončí hokej, hle, První republika běží! Kdosi mi říkal, že je to dobrý, zkusím štěstí, říkám si. No, po dvaceti minutách jsem celej naměkko, takže abych se vyhnul stádiu mimo vědomí, odcházím si radši huntovat játra do nějaké té nalívárny, protože s programem čt1 bych to měl do rána za sebou. Na chlastu vydržím aspoň nějakej ten týden...omfg, čt1, za co? Odpad! (14.03.2014)

Na tento seriál jsem se strašně těšila. Snad proto, že jsem se v této době narodila a tudíž hodně pamatuji. Jako dítě jsem kolem sebe vnímala to dobré a hezké, ale kupodivu nebyla jsem slepá ke svému okolí, kde byla i chudoba. Mnohokrát jsem kladla otci otázku proč nemá Irenka stejně hezkou panenku jako já, ale ušitou se starých punčoch. Tatínek mi odpověděl : "Když ti to vadí, dej jí svou panenku ." Jednou jsem to udělala a nikdy nezapomenu na oči Irenky ( její tatínek byl švec). ! Večer přišla maminka Irenky panenku vrátit. "Jen si panenku nechte, když tak rozhodla má dcera, věděla jistě proč. Jsem na ni pyšný." řekl můj otec. Mám velké sociální cítění, které mám zřejmě v genech po svém jedinečném tatínkovi. A tak od seriálu očekávám trochu více než "zaplantanou" detektivku. P.S, zaplantaný = slezský výraz pro zamotaný. (06.05.2014)

Přiznávám, že jsem první republiku nevydržel déle než čtvrt hodiny. Obsazení mimo, účesy mimo, kostýmy mimo, mluva a celkové chování postav NAPROSTO MIMO. Napadlo někdy někoho z tvůrčího tandemu přečíst si třeba pár knížek z období první republiky? Zjistit, jak se tehdy mluvilo, co patřilo k běžným vyjadřovacím prostředkům a normálním zvyklostem? Evidentně ne. První republika totiž působí jako současná telenovela omylem zasazená do jakéhosi pseudohistorického bezčasí prodchuntého sentimentem starých dobrých časů - laciné, falešné, předstírající, zkrátka a dobře kýč. (27.05.2014)