Šofér

Lepší je být dobrý šofér limuzíny vozící hollywoodské herce, než být špatný herec leštící hollywoodské kliky. A Kevin Stretch podle svého úsudku ani životní "kliku" nemá. Na štěstí ani osud nevěří. Ani pro to nemá důvod. Jeho krásná přítelkyně mu dala kopačky, jeho vznětlivý šéf ho nemá rád a dal mu ultimátum a po krku mu jde podsvětí, kterému dluží šest podělaných táců, což je dluh, který se s ním táhne od temného období, kdy sám propadl hazardu a fetu. A kariéra herce, po které toužil, je po neúspěšných konkurzech, zdá se, definitivně v prachu. Nezbývá nic jiného, než zdárně do konce dotáhnout kšeft, který se mu naskytne. V příštích hodinách totiž poveze v limuzíně výstředního a svým chováním nevyzpytatelného miliardáře s vizáží zarostlého divocha, který frčí na koksu, děvkách a adrenalinové (sexuální) zábavě. Slovo dá slovo a ti dva se spolu dohodnou na výhodném kšeftu, který by mohl být vstupenkou ke Stretchově osobní svobodě, neboť pracháč se nabídne, že uhradí Stretchův dluh výměnou za vyzvednutí jisté zásilky-kufříku, jež má být doručen v časovém limitu. Vše se samozřejmě zamotá a pořádně zkomplikuje. Z běžné služby za volantem se rázem stává dramatická noc, kdy se s limuzínou i bez ní křižují ulice Los Angeles a hlavnímu hrdinovi jde o všechno. Po Stretchovi jde rázem podsvětí, federálové i jakási tajemná žena, se kterou v klidných okamžicích chatuje. A aby toho nebylo málo, ke všemu se mu zjevuje duch legendárního řidiče limuzíny, jenž si vzal kdysi život přímo ve služebním voze. Stretch si bude muset chtě nechtě přiznat, že si s ním osud pořádně pohrává, ačkoliv se za fatalistu nikdy nepovažoval. Joe Carnahan už by měl točit jen takové odvázané filmy, jako je tento, a nikoliv filmy s vlky a Neesonem v hlavní roli. Dokazuje, s jakým nadhledem se umí pohybovat hned na několika žánrových frontách, i když jeho počin není dramaturgicky zdaleka tak učesaný, jak by měl být. Hlavním tahounem filmu je vynikající Patrick Wilson, který svým vnitřním hlasem všechno sarkasticky, ironicky i vtipně komentuje a dává filmu pořádné koule. Hned v závěsu jsou všichni ostatní, přičemž skvělým protihráčem je mu zde Chris Pine v šílené kreaci magora, kdy i ten největší odpůrce jeho herectví, si ho zamiluje. Carnahan, jak je jeho dobrým zvykem, dává ve svých filmech vyniknout i hercům v mini rolích, k nimž tentokrát patří David Hasselhoff a Ray Liotta, kteří hrají sami sebe. Film se zpočátku jeví jako satira na Hollywood a jeho poměry, následně se od toho odkloní směrem k černé komedii s mystery prvky, hned na to vyrukuje s krimi thrillerem a i akční film s romantikou má své zastoupení. Občas to vypadalo, že si režisér toho nabral moc a že svůj scénář přepálil. Jak jsem výše zmínil, dramaturgicky to haprovalo, a z některých nápadů se klidně dalo vymáčknout i víc, ale dohromady to bylo dílko osvěžující, kompaktní a sršící nadhledem, který zajistil hláškující Strech. Joe Carnahan ukázal své vyzrálé režijní hodnoty, kdy za pomoci skvělých dialogů namíchal originální koktejl plný bláznivin i osvěžujících substancí s hrdinem s těměř kultovním rozměrem. 90% (02.02.2015) (méně) (více)