Nånting måste gå sönder
Niečo sa musí zlomiť
VOD (1)
Obsahy(1)
Sebastian je androgynní dvacetiletý chlapec, snažící se v nehostinném prostředí současného Stockholmu najít lásku, nebo alespoň její iluzi, kterou si vytváří náhodnými známostmi na jednu noc. Sexuální dobrodružství ho často vhání do nebezpečných situací. Z jedné z nich ho vysvobodí Andreas, strážný anděl v koženém křiváku, v němž Sebastian spatří svou životní lásku, jíž se nemíní jen tak snadno vzdát. Od tohoto okamžiku se roztáčí kolotoč lásky, nenávisti a osudové přitažlivosti a začíná i téměř detektivní pátrání po vlastní sexuální a genderové identitě. Andreas je přesvědčen, že není gay, ale nedokáže se od Sebastiana odpoutat, a čím více se o to snaží, tím více Sebastian utíká ke svému ženskému alter egu jménem Ellie. Něžný a zároveň syrový příběh o lásce, sebepřijetí a vášni strhujícím způsobem kombinuje realismus dokumentárního přístupu se stylizací obrazů připomínající plátna barokních mistrů. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
+2* Možná jsem moc kritický, ale tato festivalovka mě za srdce moc nevzala, i když možná dobře zobrazuje rozpolcenost osoby, která neví jak se má vlastně cítit. Tenhle vnitřní rozpor dokážu pochopit, ale asi ne u nezodpovědného floutka, se kterým se nedokážu ztotožnit. Kamera je slušná, herecké obsazení i ostatní filmařská práce, ale to je vše co dokážu pochválit a snad nic neprozradím, když napíšu že tu jde hlavně o emoce bez pevně ukotveného příběhu a pointy. Ve výsledku lehce poetická otevřená zpověď, která každému nesedne a tentokrát to není odvislé od sexuální orientace. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 // STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Ani chlapec, ani dievča, ani gay, no ani lezba... Tak čo potom? Zaujímavý pohľad na život takejto androgynnej bytosti, ktorá to má v podstate v živote nesmierne ťažké. Veď je zároveň všetkým, ale aj ničím konkrétnym. Námetovo výborné, avšak na môj vkus až príliš odvážne a vizuálne veľmi intímne a sexuálne. Niektoré tie scény si naozaj mohli odpustiť, a taktiež do deju pridať niečo dramatickejšie, pretože mi to celé prišlo také plytké, akoby až bez emócií. Čo je v tomto prípade naozaj škoda, lebo takáto téma je dostatočne zaujímavá a tajuplná, a tak som ja osobne očakával niečo komplexnejšie, menej živočíšne a viac emočné... ()
Takýto druh filmov, filmov zaoberajúcimi sa tabuizovanými témami snáď iba sypať do jedného vreca. Otvorenosť, nekompromisnosť a nezávislosť ( rozumej nekomerčnosť ). Približne také a podobné aspekty tie projekty majú. Puritáni si budú zakrývať oči a dovolávať sa exorcistov, ,,tí praví,, budú škemrať, že takto to vôbec nieje, konzumenti sa odtiahnu už pri prvých čítaných vetách obsahu a niektorí si povedia, že 81 minút nieje dlhá doba na to nerisknúť to. Ja som v pohode ( a stále heterosexuál ). ()
To, že sa Sebastian cíti byť dievčaťom v tele chlapca, to si myslím, že prijal a asi na tom nechcel meniť nič. Iba hľadal niekoho, kto ho cez to všetko bude milovať takého, aký je. Andreas ho miloval, lenže len jeho ženskú stránku. Na to, že je fyzicky chlapcom pristúpiť nechcel. Nie každá láska dopadne a ľudia musia hľadať ďalej. Dobre natočené a veľmi prirodzene zahraté. Nebyť dvoch scén, ktoré už boli príliš, a kľudne mohli byť jemnejšie, idem do plného počtu. ()
Sebastian - chlapec, co se stylizuje do dívky, na záchodcích dostává na budku za obtěžování chlapů a celý svůj život opatruje v krabičce od sušenek... a hlavně se hledá, ale zjevně ještě netuší, že kdo se neumí najít sám, nenajdou ho ani druzí. Pak příběh spíš, než touha po lásce, vyznívá jako neutěšené hledání sexuálních objektů, ochotných akceptovat nejasné pohlaví - mnohdy s nemilým překvapením, mezi poflakováním se po městě (prý nehostinném Stockholmu, by mě zajímalo, kde by byli hostinnější, snad v Sodomě a Gomoře? :-)) a ubohou zlodějnou. Jako nejrozumnější východisko z prekérní situace tak vidím Andreasův návrh, poněkud neohleduplně pronesený přibližně v šedesáté osmé minutě, který mně v posledním úseku Sebastianova, Andreasova i mého trápení přišel jako světlo na konci tunelu... otázka zní, zda-li se k němu vůbec chce dojít. A to ještě není všechno - celou dobu jsem se nemohla zbavit dojmu, že se dívám na švédskou variaci Roberta Pattinsona a Kristen Stewart :-O Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Reklama