Magický hlas rebelky

Život paní M. K. vypadá jako vyspekulovaný holly woodský scénář - zářívá hvězda pop music sražená politickou mocí z výšin popularity, ztráta dítěte, angažovanost v disentu, projevení se otce dalšího hrdinčina dítěte jako agenta totalitní moci, pak náhlý zvrat osudu, který z ní udělal symbol revoluce a nakonec druhá pěvecká kariéra a charitativní činnost ve prospěch zvířat. Taková jízda na nejistém kole osudu, která nebýt pravdivá, vypadala by nepravděpodobně. A k tomu to nežehrání na divné hrátky osudu, které vyniká tím více, když si našinec vzpomene na jiné hvězdy popu, které svou kariéru během Normalizace rozvíjely, aby pak národu po převratě líčily hrůzné zkazky o tom jak 300 let úpěly. O paní M. K. lze jen říci: Silná to žena. (20.11.2014)

Olga Sommerová natočila po všech stránkách skvěle vyváženou biografii, mapující osobní i umělecký život Marty Kubišové od šedesátých let až po současnost. Jsem potěšen, že dokument postavu Kubišové příliš nepřibarvoval, naopak divákovi otevřeně předložil fakta jejího životního příběhu včetně všech vzestupů i pádů. Toho Olga Sommerová dosahuje hlavně prostřednictvím kvalitního výběru archivních záběrů, které se přirozeně střídají s dobře dávkovanými rozhovory a temně působícími záznamy StB. Vše je odlehčeno jemně cynickým humorem Marty Kubišové a prokládáno lahodící dobovou hudbou, kterou film rozhodně není předávkován. 9/10 [KVIFF 2014] (08.07.2014)

Koukatelný dokument o skvělé zpěvačce, která v 60. letech přešla na druhou stranu a z pop hvězdy se stala hvězdou undergroundu. Bohužel celé je to zpracováno poměrně plytce a kromě archivních záběrů mi Magický hlas rebelky nepřinesl nic moc nového. Jak píše Kinderman: nepochybuji o uměleckých a morálních kvalitách Marty Kubišové (ba naopak, její hlas a vůbec projev obdivuji), ale odpovědi na otázky tenhle dokument nepřináší. Jako by šlo jen a pouze o srpen 68, pak se věnovala Olga Sommerová Martině osobnímu životu a prásk: najednou rok 1989 a Marta stojí na balkoně a zpívá. Trochu podivný pohled dokumentaristy, ne? (18.11.2014)

Mottem naší doby se stalo: „Následuj své sny.“ V případě Marty Kubišové by se ale následování tohoto hesla muselo propojit s „ale musíš ohnout páteř“. A to nikdy neudělala. Když podobné příběhy sledujete, znáte už jejich šťastný konec – je ovšem klíčové si uvědomit, že tihle lidé konec svého příběhu neznali, a tak se jejich volba často pojila s rozhodnutím pro celý život. A přesto necouvli. Jak už je u Olgy Sommerové zvykem nechává promlouvat zejména hlavního protagonistu a nevyrušuje zbytečnými manýry, pouze dobře klade otázky a intuitivně rozplétá nitky lidského osudu dalšího hrdiny, který se za hrdinu sám nepovažuje. „Zpívání mě lákalo ze všeho nejméně,“ říká Marta Kubišová v jednom okamžiku neafektovaným hlasem. Byla rebelka nejen vůči komunistickému režimu, ale také vůči sebelítosti nebo kritice lidí kolem, kteří udělali opačnou volbu než ona. A i když možná neprožila dvacet let ve stínu nesmírné popularity a komunisti zařízli její kariéru ve fázi strmého letu vzhůru, žila svůj (obyčejný) život. A nelitovala jednoho jediného okamžiku. Což je inspirace pro nás pro všechny. (07.02.2022)

Film o Marte Kubisovej je nadherny. Pocuvat ju bol pre mna vzdy duchovnym zazitkom, ci uz z radia Slobodna Europa za komunizmu, ked som este netusil, ako vlastne vyzera, alebo potom ked sa naraz objavila na balkone Melantrichu, ci este neskor na hrade Devin, alebo teraz pri filme. Som stastny, ze zijem v tej istej dobe ako ona. (27.08.2014)