Krysař Willard

Crispin Glover jako omezený Willard, kterého vyhodí z práce, on díky krysám získá novou identitu, ale ty se obrátí i proti němu. Obrazově se film snaží o výtvarné pojetí Jeunetových filmů, ale do nich to má daleko. Psychothriller, jak se vypořádat se zlým šéfem. DVD: Komentář tvůrců a herců, 13minutový film o filmu, 18minutový o milovnících a chovatelích krys a 25 minut vystřižených scén s volitelným komentářem mají pouze GB titulky, následuje hudební video s volitelným komentářem, trailer a 3 TV spoty. (06.06.2022)

Docela úsměvná hororová komedie, která má v sobě místy i docela depresivní pasáže. Největší doménou je slizoun Crispin Glover, kterého sice moc v oblibě jako herce nemám, ale musím uznat, že ten jeho ksicht prostě dodává filmům šťávu. Pro mě je tohle asi jeden z nejlepších filmů v němž figurují krysy jako poslové smrti. (30.08.2010)

K filmu mě přivedl Gilles Deleuze, který jej požil pro ilustraci pojmu "stávání se zvířetem" (devenir animal / becoming animal). Přestože komentuje starší verzi (Daniel Mann, 1971), je to pro tento účel asi jedno. Willard je subdominantní osobnost (ve vztahu k matce, nadřízenému, později se ukáže, že i k ženám a k Benovi). Veškeré jeho libé pocity se soustřeďují na Sokrata (ve filmu bílý potkan). Když si uvědomí průraznou sílu krys/potkanů, zatouží, a na určitou dobu se stává, alfa samcem, velitelem hlodavců, a pomocí nich vykoná svůj akt spravedlnosti. Poté, co udělá několik chyb (především je využívá pro svoje účely), se ale střetne s přirozeným vůdcem, obrovským potkanem Benem. Willard definitivně mění myšlení a podobu. Stává se potkanem. - Takže pozor, jak říká autor knižní předlohy Stephen Gilbert (The Ratman's Notebook.): "I když spatříte jen jednu (krysu), může jich tu být víc, které nevidíte." (15.10.2019)

Jediné, co zde bylo děsivé, tak Willard, případně o nic méně poťouchlá babice. Krysy jako ekvivalent úhlavního záporáka/manipulátora nepůsobily vůbec děsivým dojmem. Kromě toho, že je to celé až bizarní podívaná, které jsem prostě nepřišel moc na chuť. Na jednu stranu, možná zajímavě vyjádřené šílenství. 40% (31.08.2017)

Crispin Glover dostal podobně jako v Návratu do budoucnosti silně neurotickou postavu a opět mě neuvěřitelně bavil. Krysy byly dost zajímavé, Big Ben i poněkud děsivý, zato Socrata bych si klidně vzal domů, a to krysy/potkany nemusím. Nakonec si ale Willard mohl za to, že Bena poštval proti sobě, sám. Byl jsem rád, že se film vyhýbal zbytečným krutostem (např. ušetření psa) a přílišnému naturalismu (i když pro každého to taky není). Snaha šokovat byla nahrazena snahou o pochopení Willardova nitra, kterého mi bylo brzy líto, ale za některé věci jsem ho proklínal. Jen škoda, že celkové filmové provedení není nijak skvělé; zkrátka takový malý komorní film. Kamera je ovšem místy výborná a nápaditá. Rozhodně se jedná spíše o drama než horor, i když pro lidi s fobií z myší a krys horší film těžko pohledat. (05.01.2016)