Můj soused Totoro

Myslela jsem si, že na Kiki a jejího roztomilého kocourka Jijiho nic nemá - a pak přišla Satsuke se svou úžasnou sestřičkou Mei - copatou špiónkou s věčně odřenýma kolenama a ušmudlanou pusou, rozverným čertíkem, jehož andílkovskému pohledu a stékající slzičce po buclaté tvářičce prostě nikdo neodolá a já jsem ještě teď v šoku z toho, jak moc jsem se v ní viděla... Tomuto já říkám dokonalá identifikace s hlavním hrdinou. (10.07.2007)

Překrásné rodinné anime s nádhernými animacemi. Především postavička malé Mei a všechny nadpřirozené postavy jsou velmi pěkně animované. Kouzelný příběh rodiny, co se nastěhuje do starého domu, kde straší a Mei díky své zvědavosti objeví ducha lesa Totoru. Velmi vtipná je scéna, kdy Mei a Satsuki čekají na autobus a Totoro se přidá, naprosto nádherný je kočičí autobus (myší světla neměly chybu) a dva malí Totorovi pomocníci. Celé anime je provázenou krásnou hudbou. Nádherný, milý příběh, jenž pohladí po duši. (26.08.2005)

Tahle japonská pohádka je moc pěkně ohudebněna. Tohle je druhá pohádka od Hayao Miyazakiho, kterou jsem viděl v orginální japonštině a opět to nebyl zážitek špatný. Všechny ostatní, které jsem viděl v češtině mě neskutečně sraly. Možná na tom tedy něco bude. V prvních 20 minutách jsem měl velký problém určit pohlaví jedné ze dvou hlavních hrdinek. Docela dlouho jsem si zvykal na zvýšenou uječenost dvou hlavních hrdinek. Zvykl jsem si. Můj soused Totoro je skutečně pohádka pro ty nejméně malé a trošku se stydím přiznat, že se mi docela líbila. Párkrát jsem se dokonce i usmál, protože ta menší z malých hrdinek nahazovala neuvěřitelně vtipné ksichty. Rozhodně bych však uvítal o něco propracovanější děj a hlavně alespoň SPOILER jednoho mrtvého rodiče na konci KONEC SPOILERU, který by zapříčinil alespoň malou hrátku s city. Nic z toho nepřišlo, takže se divák musí spokojit s příběhem, ve kterém 2 velmi upištěné děti ženského pohlaví jdou osídlit jeden starý dům, poblíž kterého řádí nějaký přerostlý medvěd se svojí bandou, která umí kouzlit. O děti se v našem příběhu stará pouze otec a jedna bába, jejíž vizáž je převzata z jiného díla Miyazakiho. Matku v současnosti nemají. Má totiž rýmu, a proto je dlouhodobě v NEMOCNICI. Asi jsem zrovna v nějaké super dobré náladě, protože s tímhle bych většinou autora poslal s odpadem do míst, která slunce často nespatřují, jelikož jsou často zakryta 1 až 2 vrstvami oblečení. Dnes to ale budou takové pěknější 2*. (13.06.2012)

Milá pohádka, první pohádka, kterou jsem viděl s dcerou, myslím, že to bylo intelektuálně na její úrovni. Snažil jsem se užívat si tu milou část toho všeho. Tu rodinnost. Bydlení na venkově. Rodinný domek. Saze. Duch lesa. Totoro. A tak no. Děj tu nečekejte a stejně je tu tak nějak vše napříč generacemi. (02.10.2023)

Minimalistický příběh téměř o ničem. Ovšem s nádhernou animací, a tak nabitý emocemi a magickou atmosférou, že jsem mu propadl během několika minut, to okouzlení ze mě nespadlo až do závěrečných titulků, a mé podvědomí spokojeně přede ještě teď, o dva dny později. Scéna z autobusové zastávky je geniální a kočkobus, taky neměl chybu. Pozvolna plynoucí, bez dramatických konstrukcí, neuvěřitelně roztomilé, pozitivní, magické, přitom ani na okamžik lacině kýčovité nebo vlezlé. Zkrátka jeden z těch filmů, který dělá svět krásnější a nutí vás do úsměvu při každé vzpomínce. Mistr Mijazaki to zase dokázal. (26.02.2014)