Režie:
Raoul PeckKamera:
Kolja BrandtHudba:
Alexej AjgiHrají:
August Diehl, Stefan Konarske, Vicky Krieps, Olivier Gourmet, Eric Godon, Stephen Hogan, Rolf Kanies, Niels Bruno Schmidt, Daniel Holzberg, Hannah Steele (více)Obsahy(1)
Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse. Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce... Režisér snímku Raoul Peck je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument I Am Not Your Negro o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (44)
K zhlédnutí mně vyprovokoval neuvěřitelný komentář "jhr" a jiných. Nechtělo se mi věřit, že to myslí vážně! Socialismus, komunismus či jak ten experiment na lidech nazvat nikdy a nikde nefungoval a fungovat nemůže. Neobstojí názor, že Marx a Engels to mysleli dobře jen byli špatně pochopeni. Začalo to utopistickou myšlenkou a skončilo to vždy vězením, gulagy, bídou a vraždami. Vřele doporučuji přečíst si světový bestseller "Deset největších omylů odpůrců kapitalismu" od Rainera Zitelmanna. Samotný film o zakladatelích jedné z nejzrůdnějších ideologií, jaké člověk vymyslel je plný žvástů, jakých jsme si před rokem 1989 užili až až! ()
Das Filmfest je zcela určitě záslužná platforma stojící na kinematografiích Německa, Rakouska a Švýcarska. V minulosti jsem se častěji nechávala inspirovat a uvítala jsem například nový film Susanne Wuest nebo životopis Egona Schieleho. Letos jsem se vypravila na Mladého Karla Marxe s tím, že jsem s výsledkem nadmíru spokojená. Přídomek mladý je vybrán velice dobře. Film nepokračuje na vlně životopisů okamžiku, ve kterých je popisován pouhý zlomek ze života té či oné osobnosti (viz Můj týden s Marilyn), má mnohem blíže ke konceptu Marie Antoinetty bez nutného vyústění popravy královny pod gilotinou. Čili Mladý Karl Marx popisuje první roky po setkání s Engelsem, založení komunistické strany a vrcholí očekáváním revolučních událostí roku 1848. Věnuje se vykreslení jeho osobnosti, seznamuje se s jeho světem, znalostmi, povahou, zázemím, známe jeho názory, odpůrce i přívržence. V dnešní době je velmi nutné vracet se do 19. století, abychom rozuměli dnešku. Abychom znaly vlivy, které utvářely výbušné zvraty 20. století. Ráda bych tedy Mladého Marxe viděla v širší distribuci a následnou diskusi, leč pochybuji, že se to stane. ()
"To čemu vy říkáte zisk, já říkám vykořisťování". "Myslíte si, že všichni lidé jsou bratři? Myslíte si, že buržoové a dělníci jsou bratři? Ne, nejsou. Oni jsou nepřátelé." Film o raných životních osudech Karla Marxe a jeho přítele Bedřicha Engelse, o sepsání Manifestu a vzniku Komunistické strany. Film lehce nadprůměrný. Myslím, že nic nepropagoval, provolávaná hesla a projevy podal tak jak byly. Střízlivě zhodnotil situaci tehdejšího dělnictva, která nebyla opravdu růžová. Nelze se proto divit vzniku této ideologie. Vždycky jsem si ale říkal, kdyby oba pánové vstali a probudili se v současnosti a podívali se zpětně na 20. století, tak jestli by řekli, že ano takhle to všechno mělo proběhnout, vše negativní bylo nutné a škoda že se to počátkem devadesátých let vše zhroutilo. Anebo, že by uznali (alespoň částečně), že takhle to proběhnout nemělo, takto jsme to neplánovali. Vzhledem k jejich stati v komunistickém manifestu, kde vyzývají a píšou o krvavém zničení buržoazie, by zřejmě odpověděli to první. Nám současníkům, kteří s Marxismem nesouhlasíme (a je nás většina), se nám na to dívá dobře, jelikož dnes už víme, že tento experiment ztroskotal a je pryč (snad nenávratně). Kapitalismus je zlo. Ale je to to nejmenší zlo, jaké byla společnost schopná vymyslet. Komunismus je neporovnatelně větší zlo, o tom žádná. V závěru filmu, při počátečních titulcích, probíhají v pozadí záběry, zobrazující problémy kapitalismu i negativa komunismu. Jakoby tím tvůrci, chtěli říct, že nic není dokonalé a vyjádřit svou nezaujatost. ()
„Nebuďte jako Luther. Sotva zničil katolické dogma, založil druhé, stejně tak netolerantní.“ Málo alkoholu, špíny a děvek, nedostatek násilí a další šrámy na realističnosti biografického materiálu. Film sám však není biografií, spíš nereálnou utopií, podobně jako komunismus sám. Jedno ale zachycuje věrně: zrození fejku a narcismu zneužitím bídy již zneužívaných. Hledání vlastní slávy chozením po zádech mas, za které se tito rádobyfilozofové údajně bijí. Zatímco Manifestem tehdy boj dvou zel (kapitalismus a komunismus) začal, film jím naštěstí končí. Kdo se chce podívat na lepší analýzu bídy dělnického století, nechť shlédne The Mill nebo i North&South, kde se mezi řádky lze dozvědět mnohem víc, a to rovněž v prudce romantickém, nedokumentárním podání. ()
Blahovi sa pri tomto filme muselo spotiť čelo. My ostatní sa len znudene prevaľujeme na gauči a čakáme, kedy tento meeting SMERu konečne skončí. TV film, ktorý ale nie je TV a snaží sa hrať na niečo väčšie však nezaujme absolútne ničím. myšlienky sa odomňa odrážali, atmosféra skoro žiadna, nesympatickí herci a to celé v dlhej minutáži. Trošku tej historicity a náznak toho, ako mladým, perspektívnym komunistom dokáže zajebať v lebeni a napíšu Manifest. 1 z 5 ()
Reklama